...aneb poslední článek na téma těhotenství.

Jo a upozorňuji, že mám šílený počítač s ještě více šíleným softwarem, takže pokud někde něco bude blbě, tak se nezlobte. Pracuji na nápravě:-)!!!!

To, že  je miminko na světě myslím už všichni víte, ostatně zprávy se šíří rychle na každé dědině

" Vy jste mě v noci rušili(co na tom, že spal jak dřevo), budete křičet, přijdu tam!!!!!"

"Míšo, kde je táta?"

"Šel kouřit na záchod!", táta vyleze a Míša se ptá: " Už jsi, táto, vykouřenej?".

Tenhle týden je KONEČNĚ skutečně poslední. V podstatě už je mi srdečně jedno jestli to tedy bude přirozeně nebo císařem, hlavně aby už to bylo. Je to fakt dlouhý.A tak se podle toho cítím. Proč jsou všude teď  ti tučňáci je vám asi jasný:-).

Mám břicho jak hodně přefouknutej nafukovací balón, kterej vypadá, že co nevidět praskne. Pocit, že mě nadnese ale nemám, spíš mě táhne těžce

Myslíte, že existuje ufo? No, já už věřím, že jo. Tady jsem našla důkaz:-):

www.youtube.com/watch

No a taky vim, že v hlavě nevěrného muže, když to praskne probíhá neskutečný boj:

www.youtube.com/watch

....a že i terorista

Jak jsem tak už celkem dlouho doma, tak mám někdy i čas si různě počíst, zejména na netu, o tématech, která mě zajímají.A že jich je. A ano, potvrdila se má teorie, že krom zajímavých informací, testů pro odreagování, blogů atd., je internet též plný nesmyslů psaný bandou chytroušů, kteří se prostě jen potřebují předvést. Většinou zatvrzelých pesimistů. Věku různého.

Tak mám ještě necelé dva týdny na to, abych přivedla mimčo na svět přirozeným způsobem a né císařem. Tak uvidíme.V podstatě si přeju jedno: Aby už tu byla s náma a mimo mé břicho. To, že mě bolí záda natolik, že mi ta bolest vystřeluje do hrudníky, to je asi největší peklo. Ale co by jeden nevydržel, že?

Taky začínám být pěkně neohebná

Docela váhám. Postcrossing mě nadchl zpočátku a psala jsem pohledy leckams a na oplátku je zas dostávala ze všemožných koutů světa. Bavilo mě to  a nešetřila jsem na tom nějak moc.

Jenže jak už to u mě často bývá, každý  koníček časem omrzí nebo upadne v zapomnění. A to se stalo i s PSC. Vlastně nebýt

Tyhle konce těhotenství, kdy nevíte kdy, co a jak bude, to fakt "miluju". Asi stejně jako otázku: "Kdy už to bude?" a taky moudra typu: "uvidíš, že budeš přenášet! No, aspoň to vim jistě. Přenášet se nebude. Ze zdravotních důvodů prostě nesmím. Tak aspoň něco, že vim . Ale jinak....

Vyvolat to u mě nemůžou,

by to měl být 38.týden. V podstatě už můžu porodit kdykoliv a kdekoliv. Pevně doufám, že to zmáknu v porodnici. Přece jen bych kolem sebe radši prostředí, kde s tím mají zkušenosti.

Dnes jdu na druhou část předporodního kurzu. Docela se těším. jE TAM NESKUTEČNEJ KLID, A UZNEJTE SAMI, ŽE KDYŽ MÁTE OBA KLUKY(VŠECHNY ČLENY RODINY) DOMA