Můj milý virtuální deníčku,

protože jsi se, pomalu, ale jistě, stal součástí mého života, je na čase, abychom si promluvily. Budu Ti říkat třeba Alfréd, no musím Tě nějak oslovovat a "hele ty blogu" by se Ti asi moc nelíbilo.

Takže:Napřed bych Ti chtěla vysvětlit, kde ses tady vzal. Víš já mám občas hlavinku plnou myšlenek, otázek, úvah a všeho možnýho. A protože nechci, aby mi ta moje makovinka praskla, musí to ven.A jestli namítáš, že by stačilo psát si deník, tak stačilo. Ale to má dvě nevýhody, no možná i víc, ale dvě jsou takový nepřehlídnutelný.Obyčejnej sešítek se mnou prostě nekomunikuje.Žádnej názor od jinuď, zkrátka nic-prostě ticho na papíře.V tomhle seš ty, milý Alfréde, mnohem lepší.

A druhý důvod je ten, že bych z deníčku opět udělala spíš diář, do kterého bych si postupem času nepsala beztak nic jiného, než kdy mám kde být, co mám kdy zaplatit,....A to si do tvých stránek opravdu psát nebudu, protože(snad se teď nikdo neurazí-případně se omlouvám)co je komu do toho, že jo?Takže jsem si ještě pořídila diář jen a jen pro sebe.

A pokud by si Fredíkunáhodou chtěl debatovat o tom, proč tyhle věci neřešim s kámošema, kámoškama, pak Tě můžu ujistit, že někdy řeším. Jenže né každýho můžu vidět kdykoliv si vzpomenu a taky si myslim, že né všechno by je asi zajímalo.Navíc názory na věc, ať už jde o cokoliv jsou od nich jednak dost předvídatelné a dost zaujaté(většinou jsou při mě-aby taky ne, vždyť jsou to moji kamarádi, kamarádky, rodina,...).Jenže já občas potřebuju taky radu nebo názor někoho, kdo mě zas až tak moc nezná a tak se dá předpokládat, že nebude nikterak ovlivněnej a zaujatej.

Tak Alfréde, to by bylo. Chtěla jsem, abys tohle věděl. A přiznám se Ti, že i já jsem si chtěla tohle všechno trošičku ujasnit.

Jo, a jestli Ti přijde, že občas píšu pořádný nesmysly a zmatenosti, tak píšu, v tom Ti nebudu odporovat.Plně s Tebou souhlasím. Jenže i tyhle, no řekněme ,bláboly musí nějak z hlavičky ven.Aby nebyla jako papiňáček, víš.A neboj, když si Tě po nějaké době pročítám, tak přehnaně infantilní, osobní, divný,......články promáznu, abych Ti nekazila image.

No a nakonec Ti chci poděkovat, že pro mě funguješ dost často jako docela dobrá psychoterapie a někdy taky jako"pokec koutek". Oboje je fajn.Takže Alfrédku, díky, díky, díky.