nena: Úplně jsem si to uměla představit, takové to u nás také bývalo. Jednou jsem našla za dveřmi brečícího kluka, když jsem šla z práce a ten se přiznal, "NECHTĚJÍ MĚ," a tak jsem kluky seřvala, bylo jich tam pět a hráli si s vláčky. To je potom rachot v bytě, tolik dětí. Byla jsem zvyklá, proto mi někdy to ticho tady připadá děsný.