Depka jedna protivná

Dneska je ale blbý počasí. Po dvou pěknej dnech se sluníčkem zase šedo a vítr. Neni divu, že na mě zase lezla nějaká depka.Jo jo, už je s tim protivná, jak každou chvíli otravuje. Ale už je to lepší. Tohle jen jako varování, co můžete v článku čekat, abyste nečetli dál, pokud zrovna máte blbou náladu, tohle by vám asi nepřidalo.

Malej má jít  příští týden na operaci a musí bejt úplně zdráv. Ráno pokašlával a má trošku teplotu. No snad ho to přejde rychle, nerada bych, aby se to zas odložilo, to čekání je odporný. Asi jako u všeho. No, ale byl chudáček dneska takovej nesvuj a trošku ukňouranej, a to já pak vždycky trpim.No a do toho bylo mámě blbě, takže byla chvílema pěkně protivná. No a já jsem za celej tejden pořádně unavená. Bylo toho teď fakt docela dost a taky jsem jak ten pitomeček(příště to tak přehánět nebudu) uklízela, žehlila atd. No, sice je to tu krásný, okna se nám díky čistidlu na křišťálový sklo, který jsem si spletla s přípravkem na mytí oken , lesknou na dálku, jsou velikonočně ozdobený, a já ?..............hotová. Takže rada: nic se nemá přehánět, ani úklid- všechno pěkně po troškách. No jo, já vim, někdy to nejde.

No a k tý únavě, marodům, hnusnýmu počasí atd. se ještě přidala depka z toho, že už jsem docela dlouho sama. Jasně, trochu je to i moje vina, někdo se najde vždycky, jenže .... Ono to pak podle toho taky vypadá. Buď je to blbounek, kterej si myslí, že když jsem ho nechtěla ve svejch 18ti nebo 19ti(to už si přesně nepamatuju), tak jako svobodná mamina mu neodolám. No nic, si asi chudák neuvědomuje, že to, že jsem sama mu na přitažlivosti, šarmu, kráse, inteligenci ani ničem jiném moc nepřidá. Taky bych se mohla vrátit k bývalýmu, to by asi taky nebylo až tak těžký, jenže to nechci. To by byla znouzectnost nebo tak nějak se tomu řiká. Prostě zoufalý řešení. Už jsem to s nim zkoušela mockrát a nikdy to nešlo, tak by se to nejspíš opakovalo zas, a to pěkně děkuju, co je moc, to je prostě moc(to už ale rozebírat nebudu, o tom je tu článků dost). Pak mám kamaráda, hodnýho, milýho, spolehlivýho, jenže na něm neni ani stopa nebo třeba jenom maliličkatá stopička, která by mě na něm přitahovala. Kámoši sice pořád jsme a balil mě taky docela dlouho, ale už je to nějakej čas, a třeba už je z toho venku. Kéž by.No a seznamky? Pár jsem jich prohlídla a dospěla k závěru, že tudy cesta asi nepovede.Nějak mi chybí ten osobní kontakt a taky mi tohle seznamování ,ani nevim proč, přijde divný.

No, nezbývá než nechat to osudu. Ono to snad jednou přijde. Zamilovanost, nebo spíš poblázněnost, už přišla několikrát. Většinou to rychle pominulo. Jak se říká, sejde z očí, sejde z mysli. I když ten poslední, kterej si tu přede mnou(nechápu proč) přidával léta, když si odvodil, kolik mi asi tak je,mi z tý hlavy nějak nechce zmizet.Jo jo, jeho kolega z práce mi nechtěně prásknul, kolik mu opravdu je. Škoda, že toho neprásknul víc,  zajímalo by mě to. Jenže na nějaký nenápadnýI vyptávání nebyl čas a ptej se přímo, to mi prostě bylo trapný no. Moula jeden, tak je o pár let mladší . A co? Za chvilku budou  Velikonoce a k těm zajíček patří. Ale nemám ani kontakt, takže asi smůla.Asi si budu muset nechat zajít chuť. I když náhoda je cvok, tak proč si hned bourat iluze?

No jo, vždyť já dneska s malym vlastně ani nebyla venku. To mě vždycky trochu probere a zpraví náladu, tim to, že jsem se cítila pod psa taky mohlo bejt.

Ale co, teď už je malinko nad psa, navíc po přečtení nějakejch článků na různejch blozích jsem zjistila, že nejsem sama, kdo se někdy cítí takhle blbě. Né, že by mě těšilo, že se někomu nedaří, to fakt ne, ale vědomí, že v tom člověk neni sám je tak nějak povzbudivý.Navíc mrně už spinká(opět jako vždy rozvalené přes celou mojí postel), mámě už je taky líp, no a já si říkám, že když nechci, tak přece nemůžu zůstat věčně sama. Ale abych kvůli tomu byla spokojená s kymkoliv, kdo se nabízí, to zas ne. Nechci se přeceňovat, ale tak zle na tom zas ještě nejsem. Navíc kdoví, třeba mi i tohle období mýho života něco dá.

A zas až tak úplně sama nejsem. Mam prcka, kamarády, rodinu, známý, tenhle blog,..... A víru, že jednou zas bude dobře a tak jak bych chtěla. Holt si na to musim ještě počkat, co už s tím nadělám? Asi prd.

________________________________________________________________________________________________________________________________

Takže má milá zlatá depko, KOUKEJ MAZAT!!!!!! Tě prostě nechci, nechtěla jsem a nikdy chtít nebudu. Ber to jako fakt a odejdi hrdě a konečně jednou provždy. Jinak Tě vyštvu a za to Ti to nestojí. Jo a když už pomažeš, kdybys náhodou potkala štěstí(všeho druhu, které nikomu neškodí) a šťastnou náhodu, tak že na ně čekám a že je zvu k sobě. A když potkáš rozum, tak ho pozdravuj a vyřiď, že se třeba taky někdy potkáme.Díky a měj se. Přeju příjemnější hostitele než jsem já. Třeba nějaký, co o Tebe stojej. Já vim, moc jich neni, ale neboj se vlka nic, nějakej ten tajtrlík, kterej je spokojeně nespokojenej se vždycky najde.Taaaaam hledej. Anebo zmiz ze světa- třeba na Marz k ufounům(nebo kde to bydlej), ať si taky užíjou něco z tý naší planetky bláznivý, ale krásný.