A to je (zatim) všechno

 Tak jsem se konečně rozhodla, co s tim mym blogem udělám. Začla jsem ho psát někdy v listopadu a myslim, že půl roku je u mě na odreagovávání se stejnou činností docela dost. Zkrátka potřebuju změnu, jinak by mě to psaní začlo k smrti nudit (a asi nejen mě), takže se budu dávat do pohody zas nějak jinak.Jak? Ještě nevim, ale ono se vždycky něco najde.

Dneska jsem si naposledy udělala čas a přednastavila ještě nějaký články.Končí to zprávou konec.Ale je fakt, že díky tomu půlročnímu psaní jsem si hodně věcí srovnala v hlavě a nejen v ní, a i mě to tu docela bavilo. Jak psát to svoje, tak číst u ostatních.Taky se za tu dobu pár věcí v mym životě změnilo(většinou k lepšímu) a nahromadila se mi halda práce.Ale práce neni zajíc, ta neuteče. A tak na mě počkala, mrcha jedna. Co už, holt jí , až to aspoň trochu všechno napravím a doženu, budu zas ignorovat kvůli něčemu jinému.

Tak se tady mějte. A co tedy udělám s tím blogem? Nic, nechám ho tu tak jak je, s tim plánovánim, jak ho celej upravim jsem měla nějak moc veliký oči a dost jsem se unáhlila.Takže žádný úpravy zatim nebudou, blog zůstane (aspoň zatim) stejnej. Proč to rovnou nesmažu? Třeba se tu zase někdy budu chtít  vykecávat, teď tu potřebu ale nemám nebo si to aspoň neuvědomuju. Tak se tady mějte.