Jak jsem si v září 2008 nechala číst z ruky

Ano, to jsem vážně udělala. Bylo mi tehdy věčně zle, do hlavy se mi cpaly myšlenky, o který jsem fakt nestála a vážně už jsem nevěděla kudy kam. Byla jsem v 6.měsíci těhotenství a místo, abych se spokojeně těšila na příchod mimča, tak jsem prožívala docela peklo. Pořád jsem doufala, že to přejde, ale bylo to čim dál tim horší. Já vim, že jsem hned tehdy měla vyhledat odbornější pomoc, ale tak nějak mě napadlo, že když zajdu k věštkyni a ta mi předpoví pěknou budoucnost, tak to bude lepší. Sice jsem věděla, že by mi taky mohla říct něco špatnýho, ale říkala jsem si, že jí kdyžtak nebudu věřit. No, naštěstí mi nic zlýho nepředpověděla. Ale že bych se pak cítila líp, tak to se tedy rozhodně říct nedá.

Ale zpátky k tý věštkyni. Nevim jestli ta paní vážně umí číst z ruky nebo jestli je jenom hodně dobrá psycholožka, ale ačkoliv jsem si dávala pozor, abych jí o sobě nic moc neřekla, tak mě překvapilo, co ví jak o mej minulosti, tak přítomnosti. Spletla se jenom  v  v jednej věci, ale jenom tak trochu.Odcházela jsem tam odsud z dost smíšenými pocity, ale nemrzelo mě to.

Ovšem jestli ohledně budoucnosti měla pravdu nebo ne, tak to vážně nevím, protože na to, aby se to splnilo všechno je ještě nějakou dobu čas. Ale něco už vyšlo, to musim uznat. Náhoda? Možná. A možná taky ne.

A co mi řekla? Tak to si nechám pro sebe.Vlastně ani nevím jestli to můžu napsat, aby to pak tu předpověď nějak nenarušilo. Ale to je asi blbost. Co se má stát se stejně stane, a když ne, tak se buďto spletla anebo to tak moc budu chtít jinak, že se to nesplní.Tak mě teď napadlo, že to možná napíšu do rozepsanejch článků a pokud  za čas budu mít ještě (nebo už zas) tenhle blog, tak ho zveřejnim, tedy když na to nezapomenu a když to aspoň trochu bude stát za to.

Ale bacha!!! Rozhodně nehodlám čekat na to jak to dopadne. On je totiž každej svýho štěstí strůjcem a do jisté míry (něco se v životě fakt ovlivnit nedá) i pánem svýho Osudu.Pokud tedy chce.A já bych fakt chtěla, takže už celkem jistě vím, že i když ta předpověď byla dost optimistická, že už si nikdy budoucnost věštit nenechám.A taky se nechci na něco upnout, něčeho se bát atd. jenom proto, že mi někdo řekne, že se to stane.

__________________________________________________________________________________________________________________________________

Tak koukam, že jsem zas jednou nedodržela slovo.Už jednou jsem psala článek Naposledy o věštění.Naposledy? Hahaha.Už se v tom rejpu zas. Teď už snad opravdu naposledy a doufám, že protentokrát už nekecám.