To byl zase den.

15. květen 2010 | 21.42 |
blog › 
To byl zase den.

To byl zase dneska den. Od rána jsem unavená, protože už nejsem zvyklá večer někam chodit  a včera jsem po terapii ještě chvíli šla s kámoškou na kafe.. Sice jsem přijela zavčasu domů, tak něco po jedenáctý. Jenže místo abych si šla pěkně lehnout, tak jsem využila toho, že na mě prcek nečeká a už spí a do noci dřepěla u počítače.Takže je to moje blbost, já vim, jenže co je mi to platný, když jsem nevyspalá a bolí mě šiška?

To bych ještě přežila stejně jako zjistění, že bývalýho kamarád, kterýho jsme včera večer potkali a já mu dost vyčítala, že dělá, že mě nezná, byl někdo úplně jinej, protože ten, kdo jsem si myslela, že to je, je někde na dovolenej. No tak holt si někdo myslí, že potkal pořádnýho cvoka. Ale co, možná na tom něco i je, ale mě je to fuk, ať si myslí kdo chce co chce.

Celej den bylo hnusně, což je taky k vzteku, protože jeden nemůže ani pořádně ven na moc dlouhou dobu, aby se trochu probral a tak. Ta chvilička odpoledne na procházce s malym mi fakt nestačila. Do toho tu neustále prudil táta(prckovo děda), abych malýmu nedávala to či ono, a že ho nemůžu nechat, aby si to bral. Já vim, to se snadno řekne, jenže ročnímu dítěti se to moc vysvětlit nedá, doí ohrádky ho dávat nechci(neni to žádná opička a jak ho znam, tak by se beztak dostal ven), tak jediný, co můžu dělat je odklidit potřebný a nebezpečný předměty hodně vysoka(to už jsem i dávno udělala), ale každou kravinu(jak by si děda nejspíš představoval fakt neohlídam. Ale na to taky kašlu. Děda je prostě starej prudil, tak to holt musim brát trochu s nadhledem(nebo se aspoň snažit vypadat, že je mi to jedno, pak ho to totiž nebaví).

Pak to bylo chvíli celkem v pohodě. Malej spal, pak jsme tu chvilku byli venku, zasekli jsme se u ohrádky s kravičkama(prcek si na zvířátka potrpí-většinou se směje nahlas a chce jim dělat ajíííí. ).A když pominu, že za mámou na návštěvu přijela paní, která dělá různý pojištění, a kterej já jsem smlouvu zrušila, protože mi prostě o tej pojistce pár věcí zamlčela a fakt, že mi to, že jsem jí dala kopačky dávala dost znát(aspoň mi to tak přišlo), tak to bylo fajn odpoledne. Byla tu ségry famílie, prckové si tu spolu(nás samozdřejmě všechny zapojovaly taky) hrály a celkově to byla docela pohoda. Tedy až na ten bordel, co tu zůastal a já to musela uklidit., protože jsem to v zápalu hry nějakym nedopatřenim slíbila.A taky mě trochu zamrzelo, že jsem prošvihla telefon od kamarádky. Byla kousek od nás na procházce s koíněm a volala, že by zajela. Jenže zrovna dávali večerdu a já to neslyšela. No a když jsem volala zpátky, tak už byli skoro doma. Tak holt příště. A asi bude potřeba domluvit se trochu líp.

No a tečkou za všim bylo dnešní zjištění, že mi z počítače zmizeli obrázky, muzika a spousta dalších věcí, a to i přes to, že jsem nechala udělat kontrolu disku a všechno možný. Hledala jsem kde se dalo a neni, to je k vzteku. Ale co, když nejde o život, tak jde o prdlajs. Ale stejně je mi to líto. Nedá se stim něco dělat? Já zas nejsem až takovej odborník, tak nevim.

No, tak to bych si postěžovala a teď jdu psát něco pozitivnějšího. Pořád fňukat a stěžovat si se mi zkrátka nechce. Jenže jak už jsem psala minule. Nálady se mi střídaj jak Aprílový počasí a teď mám zrovna tuhle připitomělou lítostivou, kdy si všechno moc beru a vyčítam. Snad i tohle brzo přejde.

__________________________________________________________________________________________________________________________________

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář