Jednou si dole jindy nahoře

Když si to tak vezmu kolem a kolem, tak se mám vlastně docela dobře. Mám krásný zdravý dítě, dobrý kámarády a kamarádky, na který je docela spoleh, s prckovo tátou, přesto, že už spolu nežijem(a nehodlám na tom nic měnit) vycházíme vcelku dobře a neděláme si navzájem peklo, jak to někdy bývá, mám kde bydlet a z čeho žít(sice to neni úplně podle mejch představ, ale mohlo by být hůř), s našima jsem(v rámci možností a okolností) celkem za dobře, stejně jako se zbytkem rodiny(ségra a spol.), vim, že jsou na tom lidi určitě mnohem hůř než já, ale pořád mi prostě k úplnej spokojenosti něco schází.

Jasně, vážim si toho co mam a jsem ráda, ale nemůžu si pomoct. Když vidim nějaký dítě jak si hraje s tatínkem nebo nějakej šťastně zamilovanej páreček, jde na mě trochu lítost. Malej sice tátu má, ale moc se nevídaj(a moje vina to rozhodně neni, já mu za malym jezdit nebránim), a tak ho prcek spíš bere jako každýho jinýho strejdu. A k těm zamilovanym. Já jim to opravdu přeju a moc, jenom je mi líto, že se mě takovýhle pocity teď nějak netýkaj. Jasně, nebudu si nalhávat, že se mi líbí bejt sama, nelíbí, jenže zrovna neznam nikoho, kdo by za to stál a komu bych se nebála věřit. Já to mam s tou důvěrou dost těžký, ale pokud jste četli pár článků na začátku mýho blogu(který to jsou už přesně nevim), tak se mi asi nebudete divit. No a z kratičkejch úletů, který se daj sehnat téměř vždycky, tak z těch už jsem tak nějak vyrostla.A vzít něco z toho, co se nabízí , i když jinak bych do toho nešla, jenom abych nebyla sama, tak to fakt nechci(viz. článek Všechny moje lásky). Ale co, kašlu na to. Končim s řešenim těhdle pocitů. Nechávam to náhodě a jdu si hledat nějakou lepší zábavu, která by mě dostatečně zaměstnala, abych neměla čas na to, co se mi nelíbí a nevyhovuje mi myslet.

Nakonec život je jen náhoda, jednou jsi dole jindy nahoře,.......A taky nic netrvá věčně. Takže každá krize nakonec pomine(pokud si v ní tedy nelibujem a nešlechtíme si jí, ale to já dělat nebudu. Kašlu na ní na potvoru, ať maže a najde si lepšího společníka, než jsem já, já si s ní nikdy rozumět nebudu a vždycky se budu snažit jí vyhnat, tak jí to snad(mrchu jednu) přestane bavit)).