Nevzdám to bez boje 2

 Tak situace se malinko zklidnila. Prcek už si zvyknul, že nejsme doma a je klidnější. Pořád je trochu nastydlej, ale snad to zvládnem. Ještě nějkej den bych tu ráda zůastala, tak doufám, že se nerozmarodí, to bych s nim radši šla domů, aby byl ve svym.Zatim to ale vypadá, že se z toho vyspí. Dneska chrápinká už od sedmi hodin(jindy chodí mezi 9 a 10 večer).No a taky bych měla splnit co jsem slíbila za umožnění pobytu, tedy umýt ty Sikorojc okna. Už jsem s tim začla, ale je to náročný, maj je pořádně nazdobený barvama na sklo a to se fakt nemeje nic moc. A ještě tu po sobě musíme uklidit ten brajgl co jsme tu zvládli udělat(hlavně batolan samozřejmě).

Tak teď už zbývá jen vymyslet jak k tomu velkému bohatství přijít aniž bych spoléhala na prince(kdyžtak budem bohatý víc, kdyby se náhodou nějakej objevil-ale radši bych v autě než na koni-jsem poznamenaná dobou). No a naučit se si nějak pěkně zorganizovat čas. Sikorce se tu válej na stole nějaký papíry, kde je návod na to jak to udělat, tak jsem si početla. Válí se to tu veřejně a je to několikrát ofocený, tak to snad nebylo tajný.A někdy možná napíšu o tom jak to jde.