Diagnóza kaskadér, psycho sen a tak

 Jakoby nestačilo, že měla nedávno nabouranou hlavu máma, ne ne frajer se musí opičit. Včeara , když jsem se vrátila domů z města, kde jsem nakupovala dárky k svátkům(velká část příbuzenstva má svátek přes léto a slaví to hromadně) sedělo dítě ve vaně se zalepeným čelem. "Upaď", hlásil mi. No jo, byl na hřišti s tetou a jako vždy lítal jako drak. A aby toho nebylo málo, tak dneska ráno si odbrzdil kočárek. Nevim jak to dokázal, protože byl přikšírovanej a brzdu maj ty golfky vzadu, ale zmáknul to, dojel až na třetí schod kde se překlopil, ještě, že se mu nic nestalo. No a když jsme se vrátili zvenku, kde jsme potkali plno HODNÝCH dětí, tak si frajer z otdrážedla vylezl na  na sebe složené matrace schované v rohu, aby na ně nelez a nespad. No, nespad, ale já mám jasno, diagnóza kaskadér, jinak si počiny mého malého dráčete za poslední dobu nedovedu představit. Po kom jenom je?

 Včera a předvčírem jsem si připravila, svědomitě, přesvědomitě, dva články. Jeden až moc optimistickej a druhej trochu pesimistickej a pak jsem marně přemýšlela jak je spojit v jeden. No, nevim, ale ono to nějak půjde. Ten jak věčně slibuju z tý cesty už mám taky hotovej, jenže na papíře, nezbývá než ho přepsat. Ale je dlouhej, tak se mi do toho nechce, a čas moc nedovoluje, protože dohlížení  na kaskadéře a snaha o jeho výchovu mi teď ten čas zaberou skoro všechen. A dítě neposlouchá a neposlouchá, pokud sama neuzná za vhodné, že by to mělo být jak říkám já. Ani výchovnej pleskanec na zadeček k ničemu nebyl, usmál se a nic si z toho nedělal. No však já najdu metodu, která na něj bude platit, to bude ještě koukat, zatím sice nemám vůbec páru jakou, ale to se vyřeší.Všechno jde řešit.

K tomu se mi zdaj docela psycho sny, třeba ten na dnešek, to zas bylo něco.Né, že bych swi ho snad pamatovala přesně, to ne, něco ale přece. Takže, s paní, která má taky malý dítě a žije u nás na vsi jsme se vraceli v noci domů a na kapli stála holka, co se mnou chodila na základku, ale už dospělá a měla pořezaný ruce do krve, vypadalo to, že se chtěla zabít. Mě jí bylo líto, tak jsem se šla k rodině tý paní(a že jich je fakt doma hodně) poradit, co mám dělat, protože manžel tý paní byl věštec. Ten mi řek, že jí mám nechat bejt, že by mi mohla ublížit , ale já na něj nedala. šli jsme tedy všichni k tý kapli a já jí přemlouvala, ať neblbne, ona na to moc nereagovala a pak ná, když už jsme pokračovali směrem k nám doběhla a zaútočila na mě. Zastal se mě nějakej plešatej kluk, jak vypadal jinak si moc nevybavuju a ani nevim, že by u těch lidí někdy byl někdo plešatej.(plešatej v tomhle případě neznamená nácek-to by mě fakt asi ani ve snu nenapadlo-nemam je ráda, blbouny extremistický).. No to je fuk, tu holku odvezli na psychárnu, já si našla kamaráda, kterej se hrozně moc staral o to, abych dobře vypadala(což jinak nemám zrovna ráda, když mi do toho někdo kecá, ale v tom snu mi to nevadilo), no a pak jsem se vzbudila a mrzelo mě, že sen zkončil. Dospat se už nebyla šance, protože miminan též vstával, no a tak jsem si to domyslela, a že mám teda fantazii.

Jinak, od včera jsem zase o něco menší psychouš, protože paní doktorka se se mnou schodla, že je na čase opět ubrat antidepresiva, takže jsem na 1 tabletce Asentry(něco jako zoloft) denně, tak uvidíme, jak to zvládnu.

Jestli teď budu psát hodně nebo málo vážně nevim, a ani nevim, kdy dopíšu co jsem naslibovala a napravím ostatní resty. Ale mám v plánu to někdy udělat. Záleží na situaci, kdy to bude, hlavně na čase a batolátku Michalátku.

_____________________________________________________________________________________________________________________________________

PS: Za chyby , nepřehlednost apod. se omlouvám, ale fakt si radši dám to kafe než abych to po sobě ještě kontrolovala, ale slibuju, polepším se, někdy.