jandy: Klid, ... je to všude, nebo skoro všude, stejný, zase bude dobře. Tohle máme s mamčou za sebou mockrát. A omluvy??? To neznám. Já chodím vždy první, když chci aby vše šlapalo jak má a aby byl klid. Ach jo ...
marinka: Já vim, že to přejde, nakonec už teď je to lepší. Mě prostě jenom mrzí, že mi nevěří.
nena: Márinko, to vážně přejde, rozdíly mezi generacemi byly a budou, takže ber to s nadhledem.
---
nena.pise.cz
sargo: Kdyby se mnou naši předvedli kdo ví jaký výchovný zázrak, tak ať si mluví. Jelikož mi to tak nepřipadá, budu si dělat věci po svém.
marinka: Nena: Já vim, snažím se to brát s nadhledem, ale někdy to fakt neni lehký.
Lentilka: To si piš. V takovejch situacích přímo neskutečně
Empress: Ale jo, to se chápe, já taky zapomínam, to by mi ani tak nevadilo, mě spíš vadí ten přístup. Když to vim na 100%, tak proč mi nevěří. Tohle bych si přece nevymyslela.
Sargo: Pokud jde o výchovu, tak na zázraky nevěřim. Též se snažím dělat si věci po svym. Fakt je, že v situacích jako je tahle se na to jarní stěhování docela těšim.
mi-lada: Márinko, ono s Vámi dospělými dcerkami to taky není úplně jednoduché. Až se osamostatníš, obě víc oceníte, co jedna v druhé máte.
marinka: No jo, ono to neni těžký s nikym, zvlášť soužití dvou dospělejch generací málokdy dělá dobrotu. Ono je nejhorší, že už sem pěknejch pár let než se malej bydlela sama(no, bez rodičů) a tak jsem na lecos co už jsem od nich brala s nadhledem, io když mi to vadilo pozapomněla. Ale pravdu máš, není nad samostatnost.
adil: Příčinou některých zbytečných dohadů bývají většinou malichernosti,i já bych se za svou pravdu kolikrát bývala nechala upálit jako mistr Jan Hus,když mě dědouš přesvědčoval, že to bylo tak a neonak a já věděla přesně jak.. Přišla jsem na to, že lepší je držet se rčení že rozumější ustoupí..../a myslet si své/.Na mamku se nezlob,co bylo, to bylo.
---
adil.pise.cz
marinka: Já se nezlobim, jenom mě to mrzí. Přece vim, co dělam. Teda aspoň myslim.