Tak jsem včera letěla balónem a bylo to moc fajn. Všechno a všichni se zdáli být menší, a ten pocit volnosti-no nádhera. Pryč od všech problémů, který zůstaly dole.V oblacích se zdály tak nějak menší a snad i lépe řešitelné.
Pode mnou zelená louka, lesy, vesničky a nade mnou už jen nebe a sluníčko. Sem tam kolem proplul mráček. Příjemný vánek mi ovíval hlava. Bylo mi moc dobře. Užívala jsem si ten pocit pohody a nadhledu. A pak jsme pomalu přistávali.
5..4...3...2....1...oči se pomalu otvírají a nastává návrat do aktivního života. Autogenní trénink(jedna z jeho možných podob) je u konce. Takhle nějak se člověk učí relaxovat. Nějakou dobu trvá než do toho přijdete, ale pak už je to pohoda. A ten pocit klidu a uvolnění vydrží docela dlouho.
Stejně by mě ale lákalo proletět se tím balónem opravdu, musí to být nádhera.