"Bubáci" z budoucnosti

 To mi ta fajn nálada teda dlouho nevydržela. Dneska na mě zas dolehly nějaký zimní chmury či co to mělo být. Trochu to rozehnalo kafe u ségry, trochu kámoš na telefonu a nejvíc pochopitelně mé malé torpédko, které se už nejspíš definitivně rozhodlo, že v poledne teda chodit spát nebude a hotovo. Nenadělám nic, musím se smířit, aspoň nebudu pít dvě kafe za den, ale jenom jedno, protože na to druhý prostě nebude čas.

A ty raní chmury? To na mě zas jednou vlezla taková pochybovačná, vzteklá, vztahovačná a vůbec "super" nálada. A já truhlík, místo abych tvořila mírně depresivní díla(obrázky, povídky, cokoliv) jsem to řešila a nechala to běžet palicí, aniž bych to deformovala do tvůrčí fantazie. A překvápko, když jsem to nechala tak běžet, zmizelo to samo. A o co, že to šlo?

Jak už víte v březnu nebo dubnu mě s malym čeká stěhování. A opět na mě dolehly pochyby zda to zvládnem. Nejde o prachy, s tím, že ze začátku budu muset trochu "živořit" se počítá a pak už půjdu makat(tedy pokud vyjde to, co je slíbeno) a malej pěkně do školky. Jenže já mám strach jak si zas zvyknu zpátky ve městě.Jasně, už jsem tam nějakej čas bydlela, ale né s dítětem, ale tak snad to nějak půjde. Co mě ale děsí nejvíc je, že budeme dostupnější bývalýmu. Mám prostě strach, aby si nemyslel, že se k němu vrátím, když se zas bude snažit(dělá to pořád, ale teď ho zas až tolik nevídám, tak se to dá ustát). Už s nim prostě nechci bejt,důvody proč nemá smysl tu rozepisovat, už jsem o tom tady "povyprávěla" ve starších článcích docela dost, zkrátka nebylo by to dobrý ani pro mě ani pro něj a pro malýho taky ne, protože bejt ve věčnym dusnu by mu nepřidalo. Kéž by si našel nějakou babu, to by byla normálně moje záchrana, jenže se obávám, že to žádná dlouho nevydrží a navíc on nějak extra moc nehledá. Ale tak snad si nějak poradím i s tímhle. Budu muset.

No a pak jsou tu další bubáci jako třeba ten, že firma, kde jsem nějkou dobu makala, a kam jsem měla vždycky možnost(a snad ještě mám) se vrátit by mohla krachnout a já bych musela hledat a hledat....... Nebo že nebude nikde místo pro prtě ve školce, ale říkám si, že Plzeň je dost veliká, trvalý bydliště tam máme, tak snad se uchytíme. Ale co když se mu tam nebude líbit, nepůjde to nebo já nevim......

Ach jo, nebudeme malovat čertíky na zeď, pěkně si jdu najít nějakou knížku a budu nějakou dobu číst, abych nemylela na takovýhle věci. A kdyby jen na tohle.? Ale všechno ostatní už si radši nechám pro sebe,nakonec už jsem si stěžovala dost.Takže ve zkratce:Safriš, proč neumim bejt trpělivá?

Tak a pokud vydrží sníh, tak se zejtra pustíme do stavění tý sněhuláčí farmy, abych zas neřešila tohle. No a pro jistotu si postěžuju kámošce, však ona mě vždycky umí pěkně usadit, když už to s těma "bubákama budoucnosti" přehánim. Jo jo, jdu jí napsat. Né, nechám to na zítra, třeba mě to přejde a budu moct napsat pěkně optimisticky.