Vše nakonec dobře dopadne, není-li tomu tak, pak ještě není konec.

marinka: No jestli je tohle co píšeš pravda, tak Tě svym způsobem obdivuju, že takhle dokážeš žít. Já si to, že bych žila s dětma v boudě v lese nedovedu vůbec představit. Pochybuju, že bych to zvládla, i když ,když člověk musí, tak zvládne skoro všechno. Ani nevíš jak ráda bych Ti poradila, ale nevím vůbec jak. Můžu jenom popřát, aby se na Vás usmálo štěstíčko a bylo zas líp.