inenaso: Tak hodně štěstí Kamínku, ať se ti tam stále líbí. Můj Péťa plakal celou cestu: - "Maminko, já budu doma sám," prosil mezi pláčem, aby nemusel do školky, když tam takhle s muzikou chodil týden, nastal zvrat a brečel zase, když jsme měli jít domů. Zamiloval se tam do paní učitelky Miládky a zase se jí držel za nohy, že bez ní nepůjde.
márinka: .Tak jenom doufam, že si paní učitelku domů chtít brát nebude
.
A děkujem.
lentilka®sdeluje.cz: Uteklo, viď... Já tu teď dávám do kupy ty pracovní hadry a je mi tak nějak... No jo, no. My jsme furt stejný, ale ty děti nám šíleně rychle stárnou...
márinka: Přesně, my se neměníme, ale ty děti nějak rychle rostou.
Pracovní hadry? Brrr, co to je? Ty jo, mě se tam taky nebude chtít, iá když, bejt pořád doma už mě taky občas docela štve.