Akce comeback a o pankáčkovi a vaně

 Táááák. A je to . Inu palce jste drželi dobře, takže díky, lidičkové. Akce comeback biologickýho proběhla celkem v klidu. No, pár drobných , lehce zarážejících, ale nijak překvapivých detailů, by se našlo. Třeba to, že ignoruje Kamínkovu existenci. Prostě na něj nemluví, neodpovídá mu a tak. Mluví jenom na mě a na malýho.

Jinak se moc nezměnil. Neustále působí jako neštěstí s nožičkama, kterýmu ubližuje celej svět a on, chudák malá trpí a trpí a trpí. Vzala jsem kluky(všechny 3) na hřiště. Bylo vidět, že bejvalej chtěl spíš bejt se mnou(a malym) sám. Ale to by mě akorát deptalo, páč by do mě cpal depresivní kecy, to dělal vždycky.A pak, prostě žiju s někym jinym, tak to prostě bude muset pochopit, nenadělá nic.No nic, je to za náma a já i Kamínek myslíme, že to půjde zvládat. Tak snad jo!

A teď k tomu Míšišti a vaně, jak už jsem psala ráno. On jako né, že by se, chlapík malej, bál vody, tone. Ale asi má nějakou našovanofóbii, protože když mu napustim malej bazének(v současné době používáme jako vanovou náhražku) tak do něj vleze a i se sám vysleče. A s malym kámošem z baráku(přibližně v jeho věku) se v jejich vaně koupal taky úplně v pohodě. Ale doma prostě ne! Přitom se mu tu nic nestalo, tak nevim. Možná je to jen přechodný období než mu dorostou ty vlásky. Oni totiž ti pankáči občas k hygieně mají spíš negativní postoj-a on, aspoň dle účesu(o povaze nemluvě) pořád ještě trochu pankáček je.