Jak to bylo s Mikuldou

 Tak tyhle nadpřirozený bytosti jsme si objednali. Slečna na drátě mi přislíbila, že po osmé, tak do čtvrt na 9 jsou tady. Tak tedy čekáme, čekáme.....čekáme...čekáme a nic. Inu volám a ejhle, my se omlouváme, ale ...akdesicosi blablabla.... No nic, příště na vás se kašlu.

Inu vyrazil Kamínek odchytitnějkou pouliční pekelně nebeskou sebranku. Soudě podle vystupování a působení asi narazil na skutečný. A jestli nebyli, čert to vem:-), neberte mi iluzi.

Míša byl spokojenej, nejdřív se bál, bavit se s nima nechtěl, v závěru jim rozdal buráky a pak už bylo dobře.

A tady už fotky, bohužel se mi povedl pořádnějen Mikulda. Anděl vůbec(ti praví asi fotit nejdou) a čert tak trochu rozmazaně:

"Tak, Míšo, povíš nám básničku(nebo něco)?"

"Na čerte, vem si ořech☺.

A kromě ovoce a bombónů a čokolád atd. ad. dostal Šlojmík ještě vláček.A fakt jsme(totiž Mikuláš a spol.) vybrali dobře. Zabaví ho to na hoooodně, hoooooooodně dlouhou dobu.

Ehm, no, nejen jeho.