hospodynka: Lži mi nevadí, pokud je za nimi dobrý úmysl. Když se mě známí ptají, na co stůně náš děda, říkám, že nevím. Lžu, nechci je zbytečně děsit. Když se mě ten samý nemocný děda ptá, jak se daří jeho vnukovi ve škole, lžu, že dobře. Nebudu starce nad hrobem rozčilovat synkovým úmyslem vykašlat se na školu a podat si přihlášku na jinou. Prostě není lež jako lež.