Neporazitelný Solitaire

Tak jsem se dneska už asi po milióntý pokoušela o pokoření nejvyšší úrovně ve hře spider solitaire na PC. Opět marně. A tak jsem díky tomu zas seděla u počítače dýl než jsem chtěla. Proč to prtostě nevzdám, když vidim, že to nejde? Že bych si nechtěla přiznat, že na to nemam? Asi už to tak bude, ale zas na druhej straně se říká, že neštěstí ve hře,... Znáte to.Tim se utěšuju.

Už to fakt prostě vzdám, nechci na tom ulítnout moc. Dneska jsem si  počítači sedla s přesvědčením, že jenom zkouknu emaily. Ach ta lidská naivita. Emaily jsem zkoukla a vypla internet s tím, že si dám ještě jednou karty. No a bylo z toho nejdřív ještě jednou, pak ještě jednou, teď už to zmáknu, to se opakovalo několikrát a pak s.... na to. No a tak teď píšu na blog, abych se uklidnila, protože když mi něco dlouho nejde, tak jsem vztaklá.

A PAK MÁ JEDEN KLIDNĚ SPÁT!

Dodatek: Hned další den jsem to zmákla, takovej jsem pašák. Však jsem u toho taky dřepěla pěkně dlouho.Byla tu o tom i zpráva, ale ty většinou časem mažu.