Strach

Strach je něco, co dokáže stejně tak dobře člověka povzbudit k tomu, aby se víc snažil jako ho přivést k úplnému zoufalství. Já myslím, že když se člověk něčeho bojí, ať už je to cokoliv, měl by ten strach zkusit ignorovat. On pak většinou zmizí sám. Já vim, někdy to nejde, a někdy je lepší neriskovat a tomu, čeho se bojíme se vyhnout, ale když není vyhnutí, tak je tohle asi to nejlepší, co se dá udělat. Tedy aspoň já to tak mám.A moc dobře vím, že když si člověk strach až moc připouští a příliš se zabývá myšlenkama na to čeho se bojí, tak si akorát přivodí v lepším případě menší depku a v horším pořádnou depresi nebo i víc. A fakt neni o co stát.

Každej se něčeho bojí, a kdo říká, že on ne, tak lže.Ale každej si to připouští v různej míře, to záleží na asi hlavně na povaze, ale možná i na výchově, způsobu života a spoustě dalších věcí. Ti kdo tvrdí, že se nebojí ničeho se nejspíš bojí ukázat svou slabost. Ale abych nikomu nekřivdila, možná někde existuje nějaká vzácná vyjímka. Já ji zatim neznám.Ano, i já se bojim spousty věcí, který tady nebudu rozepisovat, protože by to bylo asi dost dlouhý a spíš na samostatnej článek a navíc na to nechci myslet, to se líp rozebírá sama se sebou a pak jsou to věci, který opravdu nemusí vědět každej. Jasně, teď to vypadá, že jsem strašpytlík. Tak to zas ne, ono po určitejch zkušenostech by se ledasčehos čeho já bál asi každej. Co mě ale zarazilo byla jedna knížka ,kterou jsem nedávno četla.

Tam bylo o strachu napsáno, že myšlenkama na to čeho se bojíme je vlastně přetváříme v realitu a pak se to stane. No, nic, co by jednoho potěšilo a navíc napsaný dost blbě. protože spousta toho, čeho jsem se bála, že se stane se nestala. Spíš jde o to si nepředstavovat a nepřipravovat se na tu horší variantu, jak to či ono může být.

Tak to by bylo o strachu ode mě asi všechno, a teď si v druhym a dneska poslednim článku můžete přečíst pohádku o 12ti ovečkách na dobrou noc, abyste se uklidnili a NEBÁLI SE .