Tak, tohle je jen ukázka tohojak "nefotím". Má Imperatriska pravdu, žádný zakazování. Holt se jak ten japonskej turista cítit prostě budu, no! Však ono to časem přejde. Ale musí samo. Solitaire už taky nehraju zdaleka tolik jako před rokem-to jsem na tom dokázala závislačit večer, když malej usnul, i několik hodin v kuse. Teď  tomu dávám tak sem

A nebojte, pak už s tou školou přestanu otravovat,slibuju*přísažně zdvihá prsty* !!!!!

 Tak tohle jsem našla při pročítání blogů na jednom z nich. No, nejsem na tom nejhůř(udělala jsem jednu chybu-Z NEPOZORNOSTI). A co vy jak jste na tom? 

Tak, foťák leží pěkně doma na polici(nebo někde kolem) , soutěživou teď zrovna taky nemám, ale tak nějak se mi chce udělt bodku tečku za první etapou

mého fotografického šílení a nadšení(v jednom). Teď nějak stagnuje. JJ, nabízí se spousta jiných aktivit, venku už je krásně a bude se zas vyvádět kdeco. 

A zaznamenávat všechno další roky nanovo....se mi nechce.

To aby z toho měli něco i ti, kdo nemůžou pod heslo. Vím, že už tu ten obrázek je. 

ten správnej moment neni snadný a stojí to nejen nervy, ale i ztrátu zbytku trpělivosti(jste-li od přirody netrpěliví smiřte se s tím, nic víc s tím beztak dělat nejde), někoho možná i vzteky rozflákanej fotoaparát  atakdáleatakdákle.....

Na některý okamžiky si člověk prostě musí počíhat.......

.....nebo