....za tu dobu co mám svůj šikovňoučkej foťáček. Nebo ne? JJ, už jsem se vás s tím naotravovala dost, já vim, takže už jen závěr a miniatury mých, myslim že dost povedených, fotek:). A teď se můžete pěkně kochat:).

 Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí, jestlipak vědí, kdo včera umřel. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Tomáš Marný." "Jak to víš, Pepíčku? Toho pána neznám." "Když jsem šel včera kolem ložnice našich, tak tatínek zrovna povídal mamince: Tomáš marný, ten už nevstane."

 Už je to hodně starej zážitek, přímo z pekla, nebo možná z cesty tam, z ktrý jsem se pořád snažila odbočit, ale nešlo to. Stejně tam člověk  nakonec dojde. A pak buď vyletí druhou stranou anebo si ho nechaj.

Tak a pokud teď čekáte depresivní vyprávění z mýho života tak uchopte kurzor pravým tlačitkem myši a zavřete tenhle

 JJ, o odvykaání bylo již napsáno, řečeno a  zaznamenáno kdeco. Proč by ale měl každej odvykat? Třeba Šlojmiště dneska mělo první dávku navykání. Tedy první hodinu.

JJ, jde o trochu jinou navykačku. O tu, co ho má připravit do školky. Je to taková jakoby předškolka a od pondělí to má na hoďku denně, stím, že do pátku

 Tak jen stručně. Protože jsme v únoru prošvihli zápisy do školek tak teď běháme jak cvoci. Jenže prostě někam prcek chodit musí. V necelejch 3 letech mu byt ještě nesvěřim.Tenhle věk je nebezpečnej.Co kdyby tu dělal pařby, že jo?

Nj, školka se holt asi minimálně do září malinko prodraží, protože ty sátní jsou u nás beznadějně

 Policajt koupí zahradu a radí se s druhým, který už ji má. "Co myslíš, co bych tam měl nasadit?" "No já bych dal na jednu půlku brambory, na druhou slepice." "Výbornej nápad, udělám to taky tak." Po nějaké době se zase setkají a ten, co radil, se zajímá: "Tak co zahrada," "No víš, brambory dobrý, ale ty slepice jsem asi zahrabal moc hluboko!"

 A je to tu zas, milý Ježíšku. A letos, letos si připrav šrajtofli, nebo spíš kreditku. Rozhodli jsme se, že si v bytě postavíme patro, aby tu bylo víc místa. No a taky, že chceme auto a bydlet v baráku. A byli jsme straaaašně, děsně moc hodní.

Nj, já vim, co si teď myslíš: Takovou tu nepěknou větu, která končíslovy na peruti.

 ....inu na křídlech těch dvou co jsme zatím postavili a zkoušeli pouštět, né že by zrovna byl nějak extra velkej vítr, ale jako aby to nevypadalo, že se vymlouvám(vymlouvám se), tak teda na takovejch křídlech bysme daleko nedoletěli. Ale v soboru, v sobotu polrtíme. Jako ptáci, jako dravci, jako orli, jako.......draci? Tedy né my, ale naše produkce, Jednoho jsme

 Tak k netu už můžu, mám vlastní účet na PC nevlastním(v podstatě). Čtu to, ale nějak se mi moc nechce psát komenty,nějak mě málokdy napadá co dodat, i když....někdy přece.

Ale to zas přijde. Stejně jako akcechtivost místo chuti na zimní spánek. Zrovna chvilku před koncem mateřský. Proč to? A proč vlastně ne. Třeba budu fakt

Už se to proti mě zase vzbouřilo. Tentokrát můj noťas, ano, myslím Jutříka, nemarodí. On prostě chcípnul. A šance na oživení. Nic moc. No spíš nic než moc. Ale pořád ještě mám víru, že zázraky se dějí a že třeba je tohle jenom koma.....Nj, jsem naivní, já vim.

To ale neni všechno. Kamínek už má PC taky nějak marod. Asi je to nakažlivý.