Je sice fajn, že mě tahle má už né úplně nová láska(fotoaparát) stále baví, a že náš vztah jde kupředu i přes potíže s kterými se potýkám, ale......já nevim, ať s těma fotkama dělám co dělám, pořád to nějak neni ono.Asi to chce chvilku si odpočinout a nabrat síly na pokračování-pochopitelně ještě mnohem, mnohem lepší.

 Tak jsem Ti tu louži vyfotila znovu. Jak sis přála víc loužovatě a o tom jaký "cvičení" jsem u toho předváděla ani nemluvim.Tak snad už to tentokrát projde a uspokojí Tvá očka.

 Jsem si toho zas nabrala nějak moc najednou. To je tak, když se člověk pro něco nadchne a pak prostě "jede".....Začalo to vánočním úklidem, kdy jsem oprášila bongo(buben), pokračovalo tím, že se učím znakovou řeč-a docela mě to baví, že jsem zkoušela chodit na různý cvičení(power jóga, zumba,...), a aby těch zájmů náhodou nebylo málo pořídila jsem si foťák. Což o to, to ještě není

 Tak jsem konečně zvládla proštudovat jak funguje paprička.cz. No jo, já vim, neni na tom nic složitýho, ale prostě nějak nebyl čas nebo nálada nebo fotky nebo....

Každopádně už je to hotovo a já mám svá fotodíla(zatím jen pár) tady:maarinka.papricka.cz/ ., jinak bych totiž na

Je to tak, je na čase začít taky fotit něco jinýho než krajinky. Né, že by mě to nebavilo, baví mě to, zatím hodně moc, ale znám se, u všeho prožívám prvotní nadšení a pak...jak kdy. Ale nějak mi na procházkách, pokud jde o krajinu, dochází inspirace co fotit. Dospěla jsem k tomu, když jsem fotila už i takový blbinky jako je hradba u zahrady a tak podobně. Tak to ne, takhle by to nešlo. Ale protože

 Teda tak jako dneska, tak blbě, mi už dlouho nebylo. Tedy dneska po návratu z venku. Ono to vlastně začalo už ráno, bolela mě šiška a celkově jsem byla nějaká malátná. Jsem si říkala, že to bude únava a na procházce odpoledne to přejde. No, přešlo, ale když jsme se vrátili škoda mluvit. Mi bylo fakt zle....jsem to ale pako, si za to můžu i sama, vždyť jsem skoro nic nepila(a prej má člověk

 Jsem vážně nějaká přetažená nebo co. Hm, to bude tim, že místo abych brzdila, když cítim, že je toho na mě nějak hodně, snažim se před tim "důležitějšim" utéct a schovávat za další a další aktivity. A to by teda nešlo. Nene, tentokrát už zdrhat nebudu. Už jsem přece velká holka:-D.Stejně sama před sebou neuteču tak co?

Jinak, před chvílí jsem napsala docela dlooooouhej článek,

 Jako typický blíženec-né, že bych snad na tyhle věci dala,- těch lásek mám pochopitelně víc. ...tedy těch "nástrojových"(fuj, to zní divně). No zkrátka, abyste si nemysleli, že jenom fotím,