Co bych vám tak dneska napsala? No, původně jsem chtěla opět obohacovat galerii, ale při každém pohledu na fotky se mi připomene můj, pravděpodobně neopravitelně, rozbitý aparátek a mám vztak, takže to holt musí počkat až se trochu uklidním.Takže fotky dneska ne.

Nějakej EMO výlev se mi taky psát nechce, je jich tu už plno, a nejen u mě na blogu, a navíc já to neumim nikdy napsat

 Sargoško díky, konečně mám aktivované přátele a fungují mi odkazy. Si prostě pašák(Diplomek samozřejmě obdržíš, ale dám si s ním víc práce, tak to chvíli potrvá).

Ano, moji milý, je to tak, konečně mám odkazy, které i fungují. Ještě, že jsem s tim toho admina neprudila. Taková školácka chyby to byla, nepozornost, no. Ach jo, jsem holt zbrklouš, ale bojuju s tim, sic neúspěšně zatím.Stačilo

 Tak tahle paráda, která se před nedávnem objevila na plzeňském náměstí vyvolala opravdu docela rozruch jakej jentak něco nevyvolá. Hned na úvod bych ráda řekla, že nemám nic proti modernímu umění, ale né všechno co je uměním nazýváno, jím skutečně je. A co tyhle kašny?

Názory lidí se různí, ale převažují spíš ty, které říkají, že je to děs a hrůza a že jde jen těžko říct, co mají

 Mám pro vás fotohádanku, a pro ty kdo ví spíš otázku. Takže: Co si myslíte, že má představovat následující "kašna" na obrázku? A pro ty co to náhodou vLíbí se vám tohle dílo nebo ne?

Odpoledne  nebo večer o tom bude článek, nejen o tomhle. Tyhle "veledíla" jsou hned tři. 

Sice jsem původně dneska chtěla psát o něčem úplně jinym, ale nějak jsem se zasekla u pročítání blogů, hraní her, instalování posledních fotek z mého aparátku (mi upad a fakt to na reklamaci, přesto, že je v záruce, asi nebude), je totiž rozbitej a nefunguje. No, uvidíme,

 Tenhle týden jsem se rozhodla relaxovat, odpočívat a vegetit, tedy samozřemě ve volných chvilkách kdy batolan chrápe, takže psaní teď asi moc nedám. Ale jen co mě to zase chytne, tak se do doho opřu a budu psát nesmysly i smysly co to dá.Tak jenom informativně abyste to taky věděli.

 Tak jsem si dneska přehrávala v mojí, narozdíl od odpoledne už né tolik bolavé, hlavince co všechno jsem zažila ať už s batolanem nebo bez něj tohle léto(záměrně píšu léto a né prázdniny-to aby bylo jasno, že už mám studentská léta za sebou).A musím říct, že zas tak málo toho nebylo. Sice jsme nebyli nikde u moře, ale abych pravdu řekla já po něčem takovym neprahnu,

 Teda ty prudký změny počasí už mě začínaj pěkně štvát. Sotva se člověk smíří s tím, že už je hnusně tak vyleze sluníčko, ale kdyby tedy aspoň pár dní vydrželo. Jenže to né, ono pak druhej den pro jistotu prší a fouká vítr , kterej je pěkně studenej, do toho chvilkama prší, takže se neni co divit, že jsem pořádně nastydlá. Bolí mě šišule a taky v krku, to už pár dní. K tomu se mi střídaj nálady

 Tak já vážně nevim co se to zas děje, ale i když už jsem s bejvalzm definitivně zkončila jako s pněkym s kym bych ještě mohla žít a opravdu se k němu nechci vracet, tak mám o něj trochu starost. Je to divný, ale je to taqk. Vim, že si za svoje problémy může sám a že cesta kterou je řeší (chlast, agrese ,atd.)nikam nevedou, ale od minulýho tejdne se neozval, což

 Tak tedy, před necelým týdnem jsem opět odevzdala noťase do rukou zodpovědnější osoby. Tentokrát to ale nebylo proto, že bych nechtěla psát a nešlo mi si poručit, ale proto, aby mě přece jenom ta chuť nepřepadla. Nakonec kdyby mě napadl nějakej dobrej článek, tak můžu zajít k ségře a napsat ho u ní. No, trochu naivní představa, ale k tomu se dostanu.

Kdykoliv