TRak pořád to ještě nějak neni úplně ono, ale musím se pochválit(opět), co fotka to pokrok. Zkrátka není nad foťáčky se spoustou různej možností. ...To pak i "amatér" jako já zvládne docela dobrý obrázky:

 Tak jsem dnes testovala svého nového "kámoše". JJ, je to borec:-D. Ale já jsem větší. No hele:

Těm bystrým, bystřejším a nejbystřejším jistě došlo, že je řeč o mém...................................

...foťáčku. No a pro ty ostatní(je řeč o mém fotoaparátu).Pro ty co to náhodou nepochopili(přetažení, únava, stres,.......). Je  řeč o mém novém a úžasném foťáku.

Krátké

Některé tyhle obrázky(myslím, že všechny, už jste u mě na blogu mohli vidět. Je mi jasný co by na ně asi řekl psycholog(radši jsem se ani moc neptala), ale co na to vy?

Ještě bych asi měla dodat, že to fotkové pozadí nebylzáměr, ale jinak zkopírovat prostě nešli.

... tak přidám ještě pár foteček. Nějak mě to zas začalo bavit.

Takže: Vážně nevim, co mě na tom západu Slunce tak fascinuje, ale prostě je to tak. Tohle vidim z okna, když ráno vstanem(pokud se tedy podívám, pochopitelně):

A

Mám prostě ráda západ slunce. A Sluníčko samo o sobě. A včera jsem ho tak dlouho fotila a pak ty snímky zvětšovala a zmenšovala, až vzniklo tohle. Nevím jak vám, ale mě se to líbí:

 No dobře, já vim že jsem vyhrožovala, že sem aspoň týden nevlezu, ale to si zas někdo tam nahoře(nebo kde) řekl, že to se ještě uvidí a schválně mi nacpal do hlavy myšlenky, který nutně musely bejt přenesený na papír. No a protože na šuplata plný papírů si nepotrpim, ale zas bych si ty "chytrobláboly" jednou ráda třeba někdy za sto, dvě stě let přečetla, tak holt to jako obvykle

 Někteří z vás možná postřehli mé včerejší medvídkové pozadí blogu. Jako by mi nestačilo, že jsem po dlouhém bádání a nezdařených pokusech to pozadí na blogu konečně měla změněný. Né, já se v tom musim hrabat dál. No, a tak se neni co divit, že se mi to dnes smazalo. Né, samo né, to jak jsem si myslela, že změnim i pozadí stránek. Akorát se mi ale všechno rozházelo a tak jsem to radši zrušila

Já na to Sluníčko prostě trpim. 

Stejně jako na rybník, u kterýho je to focený.

 Obraz, který se rozletěl na tisíc malých střípků. Rozbil se pod tíhou bolesti, která trvala už léta a její tíha se stále stupňovala. Těch tisíc, a možná i víc, kousků se dá už jen těžko slepit. Přesto není jiná cesta, tenhle obraz je totiž jen jeden a zcela nepostradatelný pro život.

A pak, že střepy nosí štěstí. Spíš plno práce. Práce na sobě samé. A při každém nezdaru ve slepování

Tahle malá nenápadná reklama tu byla už někdy v srpnu. To jsem ale ještě neuměla vložit odkaz, tak si to zrekapitulejem:

 Na stránkách  www.pefab.eu jsem si drze vypůjčila foto pro svůj titulek(toho méďu) a Péťu teď mrzí, že je méďa slavnější než on( jo jo, mě by se to taky asi moc nelíbilo, i když nevim, já mam plyšáky, který exhibici rádi