Snaha se cení, ale je třeba zavčasu zastavit. Když je to až moc vyčerpávající je třeba zastavit a nechat věci plynout. Večer pošlu emaily co jsem slíbila a pak vyhlašuji období odpočinku. Další překvápka už jen v případě projeveného zájmu.
Dodatek: To jsem zvědavá jak dlouho mi tohle vydrží.
Fakt mě zaujalo téma týdne na blogu. cz. Takže si to neodpusím a k Tvému lehce depresivnímu článku přidám obrázek:
Myslim, že tady je tojasný:-D.
Založím si novou rubriku, něco jako postřehy, ještě nevim jak to pojmenuju, ale něco mě snad napadne. Budou to prostě takový "momentky" ukazující to co mě zaujalo. Někdy s fotkama a někdy bez...dle situace.
Takže postřeh první:
Značka sama o sobě
Mám otázku. Dneska při cestě na pouť jsme se ségrou mluvili o tom kde v autě může sedět jak staré dítě. Vzhledem k tomu, že jsem řidičák získala už před před několika lety, kdy jsme ještě ani jedna prcka neměla, tak moc netuším jak to tehdy bylo, ale tuším, že krom autosedaček a toho, že dítě do 12 let a 150 cm výšky sedí vzadu už tam žádný jiný pravidlo nebylo.
Není lhaní jako lhaní, ale at už je lež jaká chce, pořád to neni to co opravdu je, bylo, bude......
Každej někdy zalhal, někdo málo, někdo víc, a kdo říká, že on nikdy