Dneska jenom pro navozeni predvanocni atmosfery pokud na vas jeste nahodou nedolehla.

PS. Je to bey carek a hacku a dalsich nesmyslu, protoze se mi nejak sekla klavesnice. Asi notas poleti oknem.Ba ne, jeste ho asi budu potrebovat. vrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.

Asi nic. Tenhle obrázek zcela jasně popisuje to, jak se zrovna teď cítím a když na něj tak koukám, tak se mi už dneska do toho blogaření ani nechce. Né, ještě jsem na tom(teda doufám) malinko líp než pajďulák na obrázku, takže si to tu nechám pěkně jako výstrahu (nejen) pro sebe, abych viděla, kam to ponocování u PC může vést. 

 Tak tenhle řetězák má na svědomí Hrdina(Mečoun), kterej dle mého mínění obšlehnul někde v katalogu s nábytkem fotku a teď machruje s tim, že je tojejich ložnice. Něco takhle uklizenýho mi totiž spíš přijde jako sci-fi. No, u Lentilkojc už je to lepší. Ale pořád ve srovnání s náma přeuklizený.

Fotku

 Milý Ježíšku, píšu Ti letos poněkud s předstihem, protože bych toho chtěla víc a nebude to levný a lehký zařídit. Takže, oproti loňsku vzala skromnost maličko za svý a tak bych chtěla, potřebovala strašně nutně:

nový auto, nějaký větší a zánovní, aby něco vydrželo a vešlo se tam kdeco. Ideálně s řidičem, ale, abych toho nechtěla

Další, snad už poslední, přednastavenej článek na dobu mé zdejší nepřítomnosti, pak už budem doufám doma, se týká vztahů, tedy něčeho, co mi dávalo a často ještě dává zabrat.

 Vztahový problémy, otázky a tak. To je moje. Tedy dokud se to netýká mě. Jé, jak já umim bejt chytrá a rozdávat, někdy i fungující, rady.Proč to neumim sama u sebe. Ale nechci se tady kritizovat, ne ne, dneska