Tak mě dneska opět dost vytočil můj bývalý přítel(tatínek malýho). Nebudu se tu o tom podrobněji rozepisovat, protože tohle se děje docela často.

A le co mi vážně vadí je, že když se snažim mu vyjít vstříc, tak má hned snahu se mnou manipulovat a

Samota může být srejně tak příjemná  jako může bolet. Záleží na tom, co jí způsobilo a jestli jsme o ní stáli. Nepleťte si ale samotu s chvilkou klidu. To je o něčem úplně jiném. Sám není člověk jenom když je o samotě, sám může být i tehdy, když je obklopen lidmi. Je to takovej né zrovna moc příjemnej pocit prázdnoty a nepochopení. Jak se toho zbavit? Nejlepší je začít u sebe. Zamyslet se