"Mami, mamii, mamííííí! "
"Co je?"
Chci, potřebuju, vyzkoušej si, přečti mně,........(a ideálně v době, kdy krmíš mimino(nebo ho máš spoň v náručí), kdy něco děláš(myčka, pračka,..však jistě znáte)).
Už je doma moc dlouho, marodil, teď má
Tak jsem vám chtěla napsat nějakej fakt moc pěknej a zajímavej článek, ale..
mimi uslo a malej jel s tatínkem zařídit pár drobností. takže jdu ony vzýcné minuty sobecky využít ve svůj prospěch a spát co to dá!!!!
Jo a ten článek,..jo, ten někdy taky napíšu.
To by jeden nevěřil, pokud na tom teda není stejně nebo podobně, jak málo času má člověk s dvěma dětma. Sem tam si u někoho z vás něco přečtu, ale většinou už nemám sílu ani napsat koment, i když bych třeba měla co. Ale slibuju, že se polepším (jen co děti vyrostou).
A něco napsat, no, až bude o čem. Teď nám to tu nějak stagnuje, abylo by to všechno pořád dokola, což je zbytečný. Takže tak! Mějte se!
Rok 2014?
Ale jo, v závěru to byl rok docela pěknej, i když dost náročnej.
Vezmeme to popořadě:
V lednu 2014 jsem potratila, což bolela docela dost, protože nejsem z těch, kdo by mimi nechtěl (ať se děje cokoliv-pokud je zdravé, vždy to nějak jde). V únoru
....nálada, atmosféra, pohoda,......a kdo ví co ještě mě nějak letos né a né dostihnout. Spíš se všechno nějak sype. Anebo to vidím moc černě. Přece jen, i když teď už zvládnu semtam pár (tak3-4)hodin, moc nespim a to je pak lecos dost zkreslený.
Že jsem pekla zatím jen jednou, a že už je to sežraný snězený jsem
.......jako, že asi nestihnu, protože jsem teď nějaká oslabená, každou chvíli nemocná, už i o zakoupení něčeho na posílení mého "chátrajícího" organismu uvažuju. A možná taky proto, že místo psaní článků a "pobíhání" po netu teď volné chvíle (kterých fakt nějak podezřele ubylo) trávím především spánkem a dbaním o to, aby se nám byt neproměnil v kůlničku
Děkujeme Cukříkovi a jejímu drahému polovinovi, tedy hlavně Míša, za to, že pomohli nasbírat Mikulášovi nálepky na sežanta Stopku (fotky z nadílky dodám až Mr. Kamen najde kabel od foťáku k PC.
PS: Ten pohled je super:-).
.... od pondělí malýho zase doma. Má takovou tu virózu, kdy to na školku je a není. Radši byl teď doma, ale to zvíře dítě, co mi tu teď dělá kotrmelce na posteli, jí jak kdyby 3 dny nejedlo a je plné elánu a energie, tak to půjde zítra do školky. Tak snad zas něco nepřivleče, i když...teď už je snad imunní vůči všemu co se tam dá chytit.
To, že s přibývajícím počtem dětí v rodině ubývá času na psaní blogu, a vlastně na internet celkově, jsem tu už "okrajově" zmiňovala. Je to tak. Jedno dítě potřebuje hrozně moc pozornosti, protože je ještě děsně mrňavé a je s ním , mimo jiné, taky spousta práce. No a druhé, donedávna zvyklé, že se všichni "domácí" zajímají především o něj, se nechce
Já vím, že je ještě tak nějak čas, jenže......
Ale jo, možná to kdysi byly svátky klidu, kdy jsme přes den čučeli na pohádky, šli na zimní procházku(vyběhat se, vykřičet a vyválet ve sněhu), pojídali tajně cukroví, protože jinak by nepřišlo zlatý prasátko(fakt jste ho někdy někdo viděl?) a večer z okna vyhlíželi Ježíška jestli už