Na začátek chci říct, že nejsem vyloženým odpůrcem reklam, dokonce mám některé oblíbené. To bývají většinou takové ty né úplně běžné, neobvyklé a s nápadem.     Není jich málo, ale stále nad nimi převažují hrůzy typu "vypere dočista dočista", "mám ultra dry vložku, tak jsem happy", "ne, to není nový svetr"atd. Z těch

...aneb poslední článek na téma těhotenství.

Jo a upozorňuji, že mám šílený počítač s ještě více šíleným softwarem, takže pokud někde něco bude blbě, tak se nezlobte. Pracuji na nápravě:-)!!!!

To, že  je miminko na světě myslím už všichni víte, ostatně zprávy se šíří rychle na každé dědině

Tenhle týden je KONEČNĚ skutečně poslední. V podstatě už je mi srdečně jedno jestli to tedy bude přirozeně nebo císařem, hlavně aby už to bylo. Je to fakt dlouhý.A tak se podle toho cítím. Proč jsou všude teď  ti tučňáci je vám asi jasný:-).

Mám břicho jak hodně přefouknutej nafukovací balón, kterej vypadá, že co nevidět praskne. Pocit, že mě nadnese ale nemám, spíš mě táhne těžce

Tak mám ještě necelé dva týdny na to, abych přivedla mimčo na svět přirozeným způsobem a né císařem. Tak uvidíme.V podstatě si přeju jedno: Aby už tu byla s náma a mimo mé břicho. To, že mě bolí záda natolik, že mi ta bolest vystřeluje do hrudníky, to je asi největší peklo. Ale co by jeden nevydržel, že?

Taky začínám být pěkně neohebná

Tyhle konce těhotenství, kdy nevíte kdy, co a jak bude, to fakt "miluju". Asi stejně jako otázku: "Kdy už to bude?" a taky moudra typu: "uvidíš, že budeš přenášet! No, aspoň to vim jistě. Přenášet se nebude. Ze zdravotních důvodů prostě nesmím. Tak aspoň něco, že vim . Ale jinak....

Vyvolat to u mě nemůžou,

by to měl být 38.týden. V podstatě už můžu porodit kdykoliv a kdekoliv. Pevně doufám, že to zmáknu v porodnici. Přece jen bych kolem sebe radši prostředí, kde s tím mají zkušenosti.

Dnes jdu na druhou část předporodního kurzu. Docela se těším. jE TAM NESKUTEČNEJ KLID, A UZNEJTE SAMI, ŽE KDYŽ MÁTE OBA KLUKY(VŠECHNY ČLENY RODINY) DOMA

Tak nevim, možná bych to měla zaheslovat, ale nas naštvala jsem se natolik, že ani nemám tu potřebu. Jen přítomnost Kamínka a malýho zabránila tomu, že jsem tohle Míšovo biologickému neřekla přímo do xi obličeje, i když příjemná už jsem ten den asi taky nebyla.

Abyste rozuměli, po tom potratu v lednu

....ptá se mě tuhle drahý polovic jentak mezi řečí. Inu, v té chvíli ještě sbalena nebyla, ale už je vše částečně napraveno a rychlotaška do porodnice je připravená. Zatím tedy jen v honemverzi pro případ, že by vše přišlo dřív, ale to podstatné tam je (snad).

Musím říct, že ve srovnání s očekáváním Míšovo narození to teď s těma přípravama malinko flákám. JJ,

Tak se nám to pomalu blíží.Jo, trochu mam strach jak všechno bude, ale na druhou stranu, už aby to bylo. Pocity, že vypadám a pohybuju se jako lachtan se změnily ve skutečnost, i když výstižnější by možná byl přežranej tučňák.Ležet pořádně nemůžu, sedět taky moc ne a na nějaké větší procházky můžu taky zapomenout. Už ani ty 3 kilometry ráno, který jsem chodila domů

Kdyby mi někdo před několika lety, kdy jsem byla  ještě žákem řekl, že se jednou budu těšit na začátek školního roku, dívala bych se na něj asi jako na Vánoční stromeček v polovině léta.

A přitom by se až tak nemýlil.

Jen se netěším až tak kvůli tomu, že bude škola, nakonec má to i své nevýhody