nena: Úplně jsem si to uměla představit, takové to u nás také bývalo. Jednou jsem našla za dveřmi brečícího kluka, když jsem šla z práce a ten se přiznal, "NECHTĚJÍ MĚ," a tak jsem kluky seřvala, bylo jich tam pět a hráli si s vláčky. To je potom rachot v bytě, tolik dětí. Byla jsem zvyklá, proto mi někdy to ticho tady připadá děsný.
---
nena.pise.cz
marinka: Na mě pak, když jsme tu zas s mylym sami je to taky dost. Přijde mi , že jsem unavená až pak a že mi to ticho už taky štve. Ale po pár dnech je to většinou zas dobrý.
mi-lada: Pobavila jsi mě s tím telefonátem. To asi koukal, že jsi mu řekla koloušku.
marinka: A tak u mě je to celkem běžný oslovení, ale kluk na to moc zvyklej nasi neni, protože před tim výštěkem bylo chvilku trapný ticho.