mi-lada: Když máš chuť psát piš, vždyť blog není o tom, abychom tu perlili, ale je spíš o tom, abychom se vypsali z toho co jsme prožili, viděli, co nás oslovilo, čím žijeme. Já si tě ráda přečtu.
marinka: Tak to jsem ráda, díky.Já vim, že to nepíšu pro to, abych se předvedla, ale mam prostě takovou povahu, že když už něco dělam, chci to dělat co nejlíp.Někdy je to i mě samotnej jenom k vzteku.
chaostheory: s tim nakupovanim jsem to mela loni podobne - pres tyden jsem zacala zit ve vetsim meste s obchodaky,tak to byl pro me raj ) po pul roce uz to ale bylo v pohode. nastesti. jinak bych davno zbankrotovala. a ohledne ty kreditky - presne jak pises, nejlepsi je ji vubec nepouzivat. platit jen hotovosti.
jinak souhlasim s mi-ladou, kdyz chces psat, tak proste pis
marinka: Já to s tím nakupováním mám nárazově. Naštěstí do města zas tak často nejezdim, tak snad nezbankrotuju.Jinak ty i Mi-lada máte pravdu, nebudu si to nijak určovat, plánovat a omezovat, budu psát, když se mi bude chtít a když bude co.
hospodynka: Obchody? To je past! Jdu pro olej a odcházím s nákupem za pět stovek, jdu pro kalhoty a koupím tři trička
marinka: Tak mě napadlo, že si vždycky napíšu seznam, co chci, předložím to vedoucímu obchodu a poprosím ho(jí), aby mě s ničím jiným nenechal/a odejít. Ale je to asi dost nereálný.Asi s tim nic nenadělam. Pokud tedy nezbankrotuju....nebo nevyhraju ve sportce strašně moc peněz(to mi to pak bude moct bejt jedno).
,