O nakupování, sebevědomí,......

Tak jsem dnes zjistila, že nakupovat v obchoďních domech je pro mě fakt dost velký riziko. Nikdy si tam odsud totiž neodnáším jen to, pro co jsem původně šla.Pokud si to tedy mezi tím vším ostatním vůbec nesu. A to nejsem žádná velká oběť reklam, to by to pak asi bylo ještě mnohem horší(anebo už bych dávno byla taková socka, že by mě do žádnýho obchoďáku ani nepustili).

Zrovna dneska. Jela jsem malýmu koupit botičky a kšiltovku. Prcka jsem měla samozdřejmě sebou a tak i díky tomu jsem předpokládala, že to půjde rychle. No nešlo. Jakmile jsem vlezla do obchodu s oblečenim, začla jsem přemejšlet, co všechno bysme ještě tak mohli potřebovat a už jsem to tam procházela.. Závěr byl takovej, že místo kšiltovky máme klobouček, boty jsme koupili úplně jinde a já i malej máme pár novejch hadříků.A prcek byl po celou dobu navzdory očekávání strašně moc hodnej.Úplný zlatíčko(přitom doma je to drak).

Příště nechám kartu do bankomatu doma a vezmu si peníze tak akorát na to, co budu chtít koupit. Jenže jak mam vědět, kolik to bude stát? No, snad mam ještě nějakej odhad. No a obchoďákům se vyhnu. Půjdu do obchodu se zbožím, které mám v plánu si pořídit.Jinak ze mě co nevidět bude kupoholik.

_______________________________________________________________________________________________________________________________

Další věc, která mě dneska překvapila bylo, že když jsem si šla do trafiky pro nějakej časopis, abych měla taky trochu přehled o světě, že většina z nich měla na obale upozornění na články jako Jak získat vyšší sebevědomí, Naučte se žít sami se sebou, Jak mít ráda sama sebe atd.Doprčic, co má tohle znamenat. To je vážně tolik lidí(teď se to týká asi hlavně ženské části populace) na tom tak špatně, že se nemají rádi, mají nízký sebevědomí, nejsou spokojeni sami se sebou,....? Asi jo, když je to pro časopisy tak oblíbený téma. Ale je to smutný. Na každym se dá přece najít něco hezkýho, dobrýho, sympatickýho, zkrátka něco, proč by se mohl mít rád a proč by ho pak mohli mít rádi i ostatní. A čím to, že jsou na tom lidi s tim sebevědomim takhle mizerně?

__________________________________________________________________________________________________________________________________

A teď večer opět přemýšlím o psaní blogu. Koukám, že poslední měsíc jsem se nějak moc rozepsala. Jenže nic se nemá přehánět, a když píšu moc, tak to neni nic moc, to vidim. Že bych to omezila na maximálně 1 článek tejdně. A vydržim to? Ne, tohle řešit nebudu. Nějaký to tady bylo a nějaký bude. Jaký nevim sama, tak se nechám překvapit.

_________________________________________________________________________________________________________________________________

Dodatek: Hurá hurá hurá, vypadá to, že se v pátek taky dostanu mezi vrstevníky jenom tak se pobavit a prcka budou hlídat naši. Mám ho moc ráda, ale občas si od něj taky ráda odpočinu/(i když se mi pak i trošku stejská). Jo, těšim se, tak snad se to ještě nějak nepokazí.