Vše nakonec dobře dopadne, není-li tomu tak, pak ještě není konec.

sargo: Po pravdě moc nechápu, co se věčně s tím stárnutím řeší. Dospělost přeci neznamená, že si člověk nemůže hrát - ale jen to, že je schopen a ochoten nést následky za to hraní a také případné následky za to, když nic jiného než hraní nedělá Častěji než po skutečných hrách se ale lidem stýská po pocitu, který při tom měli... a ten, protože je časem značně idealizován, se už opravdu nevrátí.

Jinak na larpy a bojovky jsem začala s mečem a převlečená za nekromanta jezdit v 25, dračák hrát o chvíli později, lézt na komíny po třicítce, herní setkání na deskovky pořádáme pravidelně a i když jsem tam nejstarší, ty bys byla nejmladší Vzdávat se věcí, kterých se člověk vzdát nechce a nemusí... proč to dělat?