Vše nakonec dobře dopadne, není-li tomu tak, pak ještě není konec.

adrián: Nezdá se mi návštěvnost tohoto článku valná ale myslím že je to perfektně shrnuto. Zhruba před půl rokem u mě začaly psychické problémy, Zašel jsem k obvodnímu lékaři a ten mě doporučil ke psychiatrovi, Po vyšetření mi stanovil diagnózu: Smíšená úzkostně depresivní porucha, Moje příznaky byly smíšené. Myslel jsem že mám poškozený mozek, všechno co jsem dělal před tím bylo pryč, měl jsem zhoršené: vidění, vnímání okolí, paměť, najednou mě napadaly hrozné myšlenky na sebepoškození, ublížení druhým, absurdní představy, Strach že přestanu vidět, slyšet, zpomalené myšlení, únava, strach no bylo to hrozné, nejhorší co jsem zažil. Tyto moje příznaky přetrvávají do teď ale postupně se dostávám zpátky k sobě. Beru antidepresiva, stejně se ale cítím unaveně bez nálady, jako bych zblbnul. Navštěvuji psycholožku, kde řešíme co je příčinou toho jak mi je, a tím bych jsem se chtěl dostat k tomu co to způsobilo. Za vším stojí jiná sexuální orientace. Když si vzpomenu na první narážky není to příjemné ale jsem utlumen antidepresivy takže je tolik neprožívám. Už od základní školy jsem si začal všímat toho že jsem jiný, měl jsem 4 kamarádky se kterými jsem se nejraději bavil, ostatní kluci mi záviděli jako bych s nima chodil, nikdo nechápal že jsme jenom kamarádi. Později jsem si začal uvědomovat že nechci být homosexuálně orientovaný a tím začala moje neuvěřitelná přetvářka. Začal jsem dělat, že mě baví typicky klukovské věci. Dělal jsem že se mi líbí jedna spolužačka ze třídy, začal jsem se víc bavit s kluky, no prostě myslel jsem si že to ustojím, ale přesto všechno si na mě začali všímat nějaké odlišnosti jakoby přesto všechno něco tušili, a tady začali narážky. Přišlo období, kdy jsem se musel rozhodnout kam na střední školu, volil jsem obor mechanik elektronik jenom proto abych nevypadal nějak divně, abych vypadal heterosexuálně. První dva roky hra pokračovala, posměšků a narážek přibývalo. Stačilo třeba jenom abych prošel kolem skupiny lidí a hned letěla nějaká narážka, nejdřív jsem nechápal proč když svou homosexualitu jsem popíral a pak už se to nedalo vydržet, navíc k tomu jsem hrozně citlivý a vnímavý člověk, takže jsem z toho byl hrozně nešťastný, nakonec skončil u již zmiňovaného psychiatra. Snažím se smířit sám se sebou a tím pádem se i dostat z této hnusné poruchy.