Vše nakonec dobře dopadne, není-li tomu tak, pak ještě není konec.

marinka: Tak tyhle pocity znám, hnusné myšlenky, které nejdou nijak "vypnout", strach, že ublížím sobě nebo někomu(né schválně, ale člověk cítí jakýsi vnitřní "přetlak), na chvíli to utlumí antidepresiva, ale...(někdy návyková a kdekomu nestačí jen malé dávky, k tomu útlum a kdeco dalšího). Je dobré najít si vhodnou formu terapie a sestavit si svoji osobnost(pomalu, znova pěkně od začátku), a abych nezapomněla to hlavní: Člověk by měl sám sebe přijmout takového jaký je a mít se rád( v rozumné míře). Ale bacha: Nejsem psycholog a to co píšu pomohlo mě.Jenže co člověk to povaha a každému pomáhá něco jiného. A dobrý psycholog by na tohle měl mít lepší oko.