Majitel

 Moe, moje, muíííí, moííí....Prostě moje a basta! Tak tohle období má teď Šlojmík. Jako né, že by jinak byl lakomej, ale...

Má pár svých oblíbených věcí, třeba kybík kyblík na písek, kterej by za nic na světě neměnil-a běda, když po něm někdo na písku sáhne! Okamžitě je okřiknout některým z výrazů v úvodní větě.Přitom při samotnym hraní ho pak klidně půjčí.  

Jo, je mi ho někdy trochu líto, když mu nějaké dětsko uzme hračky, ale jak jinak ho naučit, že né všechno je dokonalý, a že se prostě musí s okolím domluvit? Někdy tedy stačí věta : " jo, je to Tvoje, ale tak půjčit to snad můžeš!", ovšem někdy je to prostě marný, protože prostě : "Moje, moje!".  Tak ať si to s těma dětma vysvětlí sám. Že se nesmí prát tak nějak pochopil, ale...přetahovačka o věc, tak tý se nevyhnem. Na druhou stranu mě docela překvapuje, že se rve jen o věci, které jsou skutečně jeho! 

Inu, vzor už trochu opadl, tak teď máme období majetnické!Ovšem už o malinko snažší.

Na lavičce onen kybík kyblík.