Tak jsem si všimla, jak jsem tak blogy pročítala, že poslední dobou nejednoho z vás nasrali naštvali důchodci.
Tu v tramvaji, když zatoužili , přesto že přímo před sebou měli prázdné, výhradně po vašem místě. Tu v obchoďáku, když babi(děda) nakupovala deset let věci u pokladny, dalších 100 se rozhodovala co vrátí a zbylých 5é si chtěla povídat s prodavačkou. JJ, stane se.
A
Tak než se vrhnu na psaní článku mám tu dnes něco pro kuřáky. Mě osobně nevaděj a je mi fakt jedno jestli někdo kouří nebo ne, protože charakter to nedělá, ale třeba to někomu pomůže při odvykačce:
Na policejní stanici v Melbourne přivedl policista klokana. "Šéfe, našel jsem ho na ulici, nikdo se k němu nehlásil, tak co s ním?" "No, co s ním?" To jste tak neschopný, že nedokážete nic vymyslet?! Dejte mu napít a
Tak už to ve školce celej minulej tejden vypadalo, že bude Míša úplně vzornej. Byl celkem hodnej, na záchod chodil taky docela dobře a baštil víc jak pěkně. Takže jsem dneska byla celkem v klidu. Jenže, když jsem si pro zlatíčko moje přišla v poledne, tak mi paní učitelka říkala, že dneska jim dal tedy zabrat. Asi byl unavenej, aspoň na tom jsme se shodli a je fakt,
Ne, nebudu si stěžovat, nemám proč. Vlastně by mi mělo bejt úplně fajn, protože se zdá, že je po starosti, ale nějak místo úlevy, která by se snad měla dostavit přichází spíš nepochopení.
Ale aby bylo jasno oč běží. Kamínkovi přišla dnes zpráva od Míšovo bio. Vidím, že už se Michal rozhodl(Míšovi budou 3) tak se o něj
Tak jo, možná se na tom, při hoooooodně moc velké trpělivosti a nejen vaší, dá i něco vydělat, ale že by vám lítali tisíce a miliony a víc a víc a víc tak to zas ne. Od srpna nebo července, přesně už nevim jsem se vyšplhala na necelé tři stovky, nikoli euro ani dolarů. Nene, pěkně našich českejch kačenek. Jenže, má to háček přátelé. Prašule dostanete až po té,
Já do vany nepolezu, já do vyny nepůjdu(zpívejt si v rytmu já do lesa nepojedu).
Tak to je teď Míšův hit. A v hlavě mu zní asi pořád. Už to trvá docela dlouho. A fakt si nevybavuju, že by se mu kdy ve vaně něco stalo.
Táááák. A je to . Inu palce jste drželi dobře, takže díky, lidičkové. Akce comeback biologickýho proběhla celkem v klidu. No, pár drobných , lehce zarážejících, ale nijak překvapivých detailů, by se našlo. Třeba to, že ignoruje Kamínkovu existenci. Prostě na něj nemluví, neodpovídá mu a tak. Mluví jenom na mě a na malýho.
Tak Míšiště je ve školce. Dneska to má do 11ti hodin. A pak hurá domů. Nebo radši ne. No, k tomu se dostanu. Fakt je, že jak jsem se těšila na těch pár dní, co budu mít doma klid než půjde do školky, tak mi to tu teď přijde tak nějak...prázdný? Já vim, to je o zvyk.Však to bude o.k.
Dnes je s námi ve školce i jeden ze spacích
Tak školák mi dneska při odchodu ze školky předvedl scénu nechci domů. Uf, si člověk připadá docela divně, ale prý to děti někdy dělaj. Co mu nedělá dobře je brzký vstávání. JJ, on je pak unavenej a ráno mu trvá než se zapojí. Teta učitelka(ta hlavní) tvrdí, že se to srovná, a že je to celkem běžný. Má chodit brzo spát. Ale jo, většinou chodí zavčasu, tak teď