Tak jsem se nedávno (předvčírem) asi trochu přechválila. Nejen, že dneska nějak nemám na blogu statistiky (nějak mi zmizely-zkrátka jsou-bez mého vědomého přičinění- vynulovaný. No, to je jedno, jenom mě to překvapilo. že bych přece jenom ještě dokázala něco po...(pokazit)?.

No a když chci vlezt do článků přes komentáře, tak

 Teda jestli něco fakt nemam ráda, tak když mi někdo hraje na city. to bych ho nejradši kopla takovou silou, že by odletěl na Mars, ideálně ještě radši kousek dál. Ano, opět mě naštval bejvalej . Né, že by to bylo něco neobvyklýho, ale dneska už to bylo fakt docela dost. 

Nejdřív jsme se domlouvali, v pondělí, že dneska

 Tak jsem si dneska prohlížela ten svuj bloček a koukala, co všechno jsem na začátku mojí zdejší "tvorby" tady neuměla(vkládat fotky, s odkazama byl trochu problém,jak s těma v článcích tak po straně,......). No, byla toho halda, ale.......... Jsem prostě pašák, teď už se jenom naučit vkládat videa a mám to tu zmáknutý. 

Tak po několika dnešních marných pokusech připojit se pře google jsem to zkusila přes explorer, díky diagnostice několikrát restartovala Jutříka a ......nic. Tak jsem zadala co chci do toho okýnka vlevo nahoře a co nevidim, jsem tu! Nastává otázka, zda jde u noťáska fakt jenom o ten kablík, jak jsem psala včera nebo je to něčim jinym. Inu, než povolám odborníky, pokud

 Tak jsem dneska asi tak hodinu zapínala internet. Už jsem tady párkrát zmiňovala, že jsem připojena přes mírně poškozenej kablík, kterej se musí různě štelovat a tak. No ale abych se s tim machala hodinu? Ne! Nedá se nic dělat, koupě "nováčka " již nejde odkládat. To bych přišla o nervy, protože když mi něco nejde, zvlášť když to chci mít rychle, tak bývám dost vzteklá. Ještě bych

 Tentokrát už se to snad dotáhne do koncea Míša těsně před tím zas neonemocní, nebude očkoán atd. Zkrátka doufám, že už mu ten přebytečnej prstík na praej nožičce konečně ušmiknou a my už budeme mít s doktorama na nějakej čas zase pokoj.

Teď nás čeká předoperační vyšetření a kdesi cosi. No, snad to nějak zvládnem, prcek i já. Tak nám prosím držte palečky. Do nemocnice nastupujem 11.října. 

A

 Tak dneska pěkně v rychlosti, zatimco je malej s dědou, kterej má volno, venku. Od středy nebo čtvrtka mám opět dvě děti. Ségra jede s Klárkou do nemocnice na vyndání šroubků z nožičky a Anča bude u nás. Neskutečně se těší. Já se těšim i děsim, ale určitě to zvládnem.

Taky jsem dneska v noci zjistila, že Míšátko kecá ze spaní.

 Tak jsem váhala o tom jestli bych jeden článek, kterej už tu kdysi byl (pod heslem) přece jenom neměla napsat. No, ještě si to nechám projít makovinkou, ale myslím, že se tu co nevidět objeví. Mám totiž ohromnou chuť psát, ale nějak mi schází nápady a inspirace. No, inspirace se nakonec najde vždycky, jenže mě nenapadá nic novýho a opakovat se nechci. Ach jo, asi budu psát výchovně-výhrůžný

No, ono se to teda jmenuje jinak, ale říká se tomu tak. Já to nikdy neviděla, nicméně předpokládám, že se to asi neuvazuje (nepřipíná) ke krku na oboojek jako u psa, ale nějak jinak. Každopádně ať tak či onak, je mi to nějak proti mysli. Dneska jsme o tom vedli debatu se švagrem. Pravdu má v jednom.

Lepší dítě na vodítku než pod autem. To jako uznávám. Ale!!! U malejch dětí bych jako míň