lentilka®sdeluje.cz: To víš, že to přejde. Mně to trvalo rok a půl. A dneska na ten rok a půl, co jsem byla s malou sama, moc ráda vzpomínám. Ano, byla to honička, já nemám rodiče, u kterých bych mohla bydlet, malá musela do jeslí (ve 13 měsících), já do práce, měsíční rozpočet jsme měly skutečně na doraz, ale zvládly jsme to. Bylo to pro mě období budování si sebevědomí. A dneska vím, že nepotřebuju nutně být s někým, můžu si dovolit ten luxus být s někým, protože je mi s ním dobře. Ale vím, že sama to zvládnu taky. Rozumíš?
marinka: Myslím, že jo. Napřed si budu asi muset rozumět sama se sebou a zvládat to sama. A pak se třeba taky dostaví ten luxus a já už se mu nebudu bránit (jako to dělám, aniž bych věděla proč) teď.
mi-lada: Jen čas zahojí rány. Zůstanou sice jizvičky, ale ty už nebolí. Zvládněš to, dej tomu čas. Lentilka to napsala moc hezky.
lucik*: Zvládneš to! Já jsem bojovala s tím samým a teď cítím, že se to začíná pomalu zlepšovat. Chce to fakt jenom čas... jako u všeho.
sargo: No jo, není divu, že to máš v sobě celý rozháraný. Prcek ještě malý, v člověku se sváří ještě ty ochranitelské pudy k tomu všemu... Pracovat na sobě a nechat si čas, toť dobrá přítomnost.
marinka: Sargo, Lucík, Mi-lada, Lentilka: Díky vám ženy,asi tomu fakt musim nechat čas a nadále na sobě pracovat. Jen tý trpělivosti kdybych měla trochu víc. No, co už? Nezbývá než se jí naučit
.
sargo: ... a pokud možno hned, že jo
Ale já nemyslím jenom pracovat na sobě ve smyslu osobnostním, ale fakt se něco učit, studovat, jazyk cizí... je jedno, jestli to bezprostředně potřebuješ. Prostě dělat cokoli, co do tebe napumpuje nějaké nové znalosti. Udělá ti to dobře
marinka: Jo jo, hned a nejlíp ještě včera.
No a víš, že jsem nad něčím takovým přemejšlela. Já si říkala, že bych mohla zkusit něco úplně novýho, jen ještě co. Asi to vezmu po zájmové stránce, nějakou novou zábavu si najdu, ať si tu mateřskou užiju naplno.