Stará rána, která pořád bolí. Tak tenhle článek jsem chtěla napsat dneska dopoledne(pod heslem, protože je dost osobní), ale Jutřík opět zlobil. Dokonce tak moc, že jsem se na net připojila přes mobila a napsala krátkou zprávu, že povolávám odborníka a odmlčuji se do nápravy. Zpráva se neuložila, tak jsem volala na "centrálu". A hle. Záhada zlobivého Jutříku byla vyřešena. Nemohl za to

 Tak jsem se nedávno (předvčírem) asi trochu přechválila. Nejen, že dneska nějak nemám na blogu statistiky (nějak mi zmizely-zkrátka jsou-bez mého vědomého přičinění- vynulovaný. No, to je jedno, jenom mě to překvapilo. že bych přece jenom ještě dokázala něco po...(pokazit)?.

No a když chci vlezt do článků přes komentáře, tak

 Tak jsem si dneska prohlížela ten svuj bloček a koukala, co všechno jsem na začátku mojí zdejší "tvorby" tady neuměla(vkládat fotky, s odkazama byl trochu problém,jak s těma v článcích tak po straně,......). No, byla toho halda, ale.......... Jsem prostě pašák, teď už se jenom naučit vkládat videa a mám to tu zmáknutý. 

 Sargoško díky, konečně mám aktivované přátele a fungují mi odkazy. Si prostě pašák(Diplomek samozřejmě obdržíš, ale dám si s ním víc práce, tak to chvíli potrvá).

Ano, moji milý, je to tak, konečně mám odkazy, které i fungují. Ještě, že jsem s tim toho admina neprudila. Taková školácka chyby to byla, nepozornost, no. Ach jo, jsem holt zbrklouš, ale bojuju s tim, sic neúspěšně zatím.Stačilo

 Tak jsem v rámci akce !nebudu závislačit! odstranila noťase ze stolu a skutečně ho dva dny, vlastně možná 3 neviděla. Občas jsem sice napsala od ségry nějakej ten koment, ale ani to jsem nijak nepřeháněla. Ale:

Večer jsem místo na počítač psala články na papír a opravdu jsem toho vymyslela docela dost, takže se tu toho v nejbližší době asi objeví docela zásoba. No, ale jednu výhodu

Tak jsem se zase jednou rozhodla zkrášlit si svůj blog novým titulekem. Jenže je tolik hezkejch obrázků a než bych je všechny prostřídala, tak by to trvalo sto let a možná i víc. Tak jsem zkusila tvořit tak, že jsem se pokusila z několika udělat jeden. Ale teď nevim. Posuďte sami-povedlo se nebo ne?

Tak

 Jenom stručně k článku Ve zdravém těle zdravý duch. Rozhodně nechci kecat odborníkům (doktorům, terapeutům atd.) do řemesla. To o čem jsem psala je jenom stručnej popis toho, co pomáhá(tedy aspoň zatim) mě. Ale bacha, co jednomu pomůže, to druhýmu nemusí.

Původně jsem chtěla tohle téma rozepsat víc, ale přijde mi, že o depce a tak podobně už toho mám tady na blogu docela dost

protože jsi se, pomalu, ale jistě, stal součástí mého života, je na čase, abychom si promluvily. Budu Ti říkat třeba Alfréd, no musím Tě nějak oslovovat a "hele ty blogu" by se Ti asi moc nelíbilo.

Takže:Napřed bych Ti chtěla vysvětlit, kde ses tady vzal. Víš já mám občas hlavinku plnou myšlenek, otázek, úvah a všeho možnýho. A protože nechci, aby mi ta moje makovinka praskla,

Neříkám, že je to na 100%, ale asi nebudu nějakou dobu nic psát, tak u toho internetu dneska sedím do noci. Po vánočním úklidu už není doma nic moc, co by to,  že proběhl připomínalo. V košíkách se mi nějak hromadí nevyžehlený moje a prckovo prádlo, úřední papíry(kvůli přídavkům na mrňouse), složenky a další takové věci se začaly taky nějak neukázněně hromadit.No, ač se mi nechce, nezbývá,

Tak jsem dnes opět pročítala některé blogy. Musím říct, že zvlášť na některých si člověk opravdu počte. Na jednom  z nich jsem narazila na článek o tom, co vlastně lidi může vést k psaní blogu a jestli se navzájem znají i osobně nebo jen virtuálně.A proč si někteří vylévají své pocity vlastně cizím lidem.Motivovalo mě to k tomu, abych napsala tohle, co tu teď čtete.

Nemůžu a nechci