Tak jsem se rozhodla, po bolestném, přebolestnám a dlouhém váhání, že si udělám od pondělí pěkně zcela nevirtuální týden, abych zjistila jak zle na tom jsem s tím závislačením a taky, abych tyhle dva světy trochu oddělila. Poslední dobou totiž všechno nějak moc prožívám.A taky už nechci zas propadat nějakejm "neskutečnostem". V jednom článku(pod heslem-pouze pro VIP) jsem o tom

 Tak když už jsme u toho přiznávání se ke kdečemu, kterýžto jev jsem zpozorovala i na jiných stránkách než těch mých, tak jsem se taky rozhodla k jednomu skandálnímu odhalení. Stejně by to jednou prasklo, takže co. Nemůžu přece věčně tvrdit, že je mi pětadvacet, zvlášť teď, kdy poněkud častější nával mých vztahovačných, vzteklých a pesimistických nálad podpořila první maličká (byť nepatrná)

 Tak  mě někdo tam nahoře, jak se tak říká, asi má hodně rád. Bylo mi , teda aspoň myslím, že bylo, odpuštěno, co jsem včera provedla. Dítě už má rýmu trochu menší, sice si pořád myslí, že z něj bude striptér, ale už to tolik nepřehání, no a sněhu dnes napadlo trochu víc. I ven jsme se dostali.Akorát s těma sněhuldama to nebude jen tak, protože jsme sebou vzali ořecha

 To byl zase dneska den. Tedy vlastně už včera.Pěkně na prd. no vlastně na několik prdů. A to pěkně hned od rána. Malej by sice ještě možná spal dýl, ale vzbudili nás popeláři. Abyste tomu rozuměli, tady u nás jezdí popeláři 1x za týden , takže to není až tak obvyklý hluk, aby nás nevzbudil, no a my máme okno zrovna směrem do ulice. No nic, vstali jsme tedy. Najedli se a zjistili, že je venku

 To jsem si zas jednou něco "zavařila". Vždyť já si ty průšvihy, zvláště pak ty citový, dělám sama. Ty jo, teď jsem to ale neprovedla vědomě a překvapilo mě to samotnou. Ale co už, nebudu to řešit, nebudu na to myslet a ono to zmizí. A až to bude pryč, tak Vám možná povím o co, že to šlo. A možná taky ne. Sama ještě nevim o co, že to jde, takže  nechávám

Tak se malinko změnila situace.Už nepíšu nic proto, že bych odvykala od noťase nebo, že by chyběla ispirace. Teď je toho na mě nějak hodně. Ségroušek odjel s Klárkou do nemocnice na sundání sádry, takže tady máme Anču. |Je sice hodná, tedy v rámci možností, je to dítě, takže žádnou extra vzornost nečekám, že. No jo, jenže ona furt mluví, mluví a mluví. Ještě, že jde aspoň občas ven s nějakou kámoškou.

 Tak kde začít, tohle nebude zrovna snadný, ale snad se mi povede nějak to poskládat do něčeho co bude aspoň trošku připomínat smysluplnej článek.

Jak jsem tak pár dní nic nepsala, tak se mi, mimo jiné, v hlavě dost utřídily myšlenky, no a taky jsem se konečně pořádně vyspala a musím uznat, že není nad poledního šlofíčka v

 Jakkoliv bylo jednání T-mobilu nepřívětivé a operátoři na linkách a k nasírání naštvávání lidí cvičení, to co se mi přihodilo nebyla chyba této společnosti. Což nic nemění na faktu, že mohli jednat jinak(milejš).

Po několika mailech, telefonátech a běhání navšestarany ( do kterého jsem musela zapojit i "komplice", páč s dítětem opravdu nemám čas kdykoliv si vzpomenu)jsem

Když se Márinka vzteká, tak si kreslí. Často i na počítači. Ne, tyhle obrázky sice nesouvisí s uklidňováním kvůli tomu paušálu, kterej ještě dořešuji, ty jsou staršího data, ale ono to je vesměs podobný. Tak si je zatim můžete prohlídnout než napíšu jak jsem dopadla.

 Zelená vzteky , oči rudé, o copak jim asi půjde? 

Pokud si myslíte, že tahle básnička se vztahuje k Tomu Mému mobilnímu operátorovi, tak máte pravdu. Víte já se normálně snažim bejt aspoň v rámci možností slušná, ale tady to fakt asi nepůjde. Banda kreténů je to, nic  jinýho. Člověk se snaží s nima domluvit, volá, píše a lítá kde může a oni? Všechno slíbí a pak to předej