To bylo při naši vycházce na labutě. Venčila jsem dopoledne Míšiště a šli jsme tahle zvířátka krmit. Je to nádherná podívaná, to jo.
Den první-Muzeum loutek
Začlo to v pondělí večer kdy jsem dospěla k názoru, že pokud má být Šlojmiště přizpůsobivější je třeba naučit ho zvladatelnému pohybu ve společnosti a na veřejných místech. V úterý jsme tedy vyrazili do muzea loutek. Fotky bohužel nemám, protože
Tak jo, mají to tu všichni a tak si říkám, že bych si ten rok 2011taky mohla shrnout. Jo, bylo toho letos docela dost, ale celkově vzato byla většina změn spíše ku prospěchu, i když mi to zezačátku třeba nepřišlo.
2011
Takže, mezi lednem až květnem jsem se přestěhovala
Šťastný nový rok 2012 vám všem přeje MAJKA!
_____________________________________________________________________________
A ještě jednu novoroční:
Tak jsme doma. ...Ale hned bych jela zpátky. Jo, je to fajn na horách. No nic, dokud tam ta chatka neni naše tak holt se musíme vracet.
Vánoce jsme přežili, v rámci možností,
Po roce Vánoce, Vánoce....nestíháme. Péct budu nejspíš dneska nebo zejtra, dárky jsem dokupovala dnes a to co mi Ježuch pošle přes objednávku na netu, resp. má poslat je ještě na cestě. Inu, snad všechno dorazí včas.
Jinak vám řeknu předvánoční město je pěkný, to zas jo, ale spíš až k večeru když už není všude toliko lidu.
Krásný dobrý večer přeju, i když...pro mě je smíšený. JJ, je mi fajn, Šlojmík už chrápe, polovice nejdražší je doma, najeděná jsem,všechno(téměř) mám hotovo,...jenže, nevím proč se mi ono místo připomíná tak často(viz.článek pod heslem), ale zkrátka je to tak. Ano, opět jde(s prominutím) o prdel. Tentokrát o mojí. Ale nebojte, žádná další úchylná fotka alá rádoby
Tak mám za sebou druhé kolo příjmacích pohovorů. Dnes už se rozhoduje jen mezi dvěma. Tedy mezi mnou a konkurencí. JJ, s panem Japoncem jsme popovídali, překvapivě jsem i docela rozuměla a pro jistotu tam beztak byl strejda, kterej tlumočil, tedy když něco bylo nejasný.
Tak batolečna dnes odjela domů. Mezi desátou a jedenáctou si pro ní přijel stařík tatínek. A Míša mi teď přijde nějakej klidnej. Přitom slečna byla docela hodná. Jenže po 3 dnech s dvouma tříleťákama se holt péče pouze o jednoho aspoň na chvíli jeví jako pohoda klídek. Ale je mi jasný, že za pár dní to přejde.
Tak se pomalu blížíme do finále. Pro dvojčátko slečnu si zítra po ránu přijede tatínek. Dneska ráno jí to slíbil do telefonu.Takže prcek už se pochopitelně těší skoro jak na Ježíška. A já jsem fakt zvědavá jak odloučení ponese Míša. Tady spíš jak rychle se srovná s tím, že je zas jedináček. I když...................dneska už jsem vypozorovala určité náznaky žárlivosti.A taky rozvoje řeči!