To mi ta fajn nálada teda dlouho nevydržela. Dneska na mě zas dolehly nějaký zimní chmury či co to mělo být. Trochu to rozehnalo kafe u ségry, trochu kámoš na telefonu a nejvíc pochopitelně mé malé torpédko, které se už nejspíš definitivně rozhodlo, že v poledne teda chodit spát nebude a hotovo. Nenadělám nic, musím se smířit, aspoň nebudu pít dvě kafe za den,

 Tak jak jsem slíbila tak plním. Tahle fotka je extra pro Péťu:

Já vim, že to mohlo bejt lepší, ale na to, že mi z jedný strany skákal na záda pes , kteří  chtěli oba stavět taky a ještě jsem do toho psala a odepisovala na esemesky tak na to to jde ne?Takže jak jsi

 Tak konečně máme toho sněhuláka.No, zatím jenom jednoho, ale to se ještě dostaví .Fotku sněhuldy přidám hned jak se mi nabije baterka , abych ty zimní fotečky mohla stáhnout.

Jinak jsem dnes přehodnotila jednání mého operátora .Měla jsem trochu problém s sms. Né, že by nešly posílat, ale nemohla mi žádná přijít, vždycky se objevilo jenom nějaký 4 místný číslo a že zprávu nelze zobrazit.

 Jo tenhle víkend byl trošku náročnější, ale pěknej. Nazvla bych ho takovým čertovsko-mikulášským.V sobotu byla nadílka v místní knajpě-jo jo, všechny zdejší děti(Míša je protekční-trvalý bydliště tu sice nemáme, ale mě tu všichni znají od malička a prcka maj docela rádi, takže Míša prostě taky) dostali za básničku nebo za to, že si došli(ty menší) balíček s cukrovim.K

 Nebudu Vám nic vysvětlovat, ono by to stejně asi moc dobře nešlo, ale pochlubit se musím. Snad vás tim moc nenaštvu. Posledních pár dní mám opravdu nezvykle dobrou náladu, a to navzdory tomu, že dávka antidepresiv už je téměř na nule(do jara to snad dám bez nich), že jsem unavená jako unaveňoch(prostě hodně moc),  a že dítě občas vynechá polední spaní. O tom kdy chodí večer ani nemluvim.

 Tak dneska to byl náročnej den, jak na hlavu  tak na fyzyčku, ale přežila jsem, až na straaaašně bolavý záda, bez úhony.A protože včera to bylo trochu depresivní tak dneska začnem pěkně zvesela.

Konečně nám tady taky napadla kopa sněhu, to vítám, ještě bych uvítala, kdyby nemrzlo, aby se dali stavět sněhuláci, ale tak všechno nejde hned, že?Inu, vzala jsem ven svý tři oblíbence,

 No dobře, já vim že jsem vyhrožovala, že sem aspoň týden nevlezu, ale to si zas někdo tam nahoře(nebo kde) řekl, že to se ještě uvidí a schválně mi nacpal do hlavy myšlenky, který nutně musely bejt přenesený na papír. No a protože na šuplata plný papírů si nepotrpim, ale zas bych si ty "chytrobláboly" jednou ráda třeba někdy za sto, dvě stě let přečetla, tak holt to jako obvykle

 Tak už mám doma svého miláčka fotícího. No jo, můj fotoaparát se mi vrátil domů. Uznávám, že jsem trochu riskovala, když jsem opravu svěřila človrdovi, kterýho zas až tak neznám, ale zase né tolik, protože můj drahý Niki(Nikon) není z nejdražších a těžko říct zda by oprava v obchodě nebyla dražší pořízení náhradníka.No ale vyplatilo se, Péťa www.pefab.eu/cs/home/

 Tak jsem se rozhodla, po bolestném, přebolestnám a dlouhém váhání, že si udělám od pondělí pěkně zcela nevirtuální týden, abych zjistila jak zle na tom jsem s tím závislačením a taky, abych tyhle dva světy trochu oddělila. Poslední dobou totiž všechno nějak moc prožívám.A taky už nechci zas propadat nějakejm "neskutečnostem". V jednom článku(pod heslem-pouze pro VIP) jsem o tom

 Tak když už jsme u toho přiznávání se ke kdečemu, kterýžto jev jsem zpozorovala i na jiných stránkách než těch mých, tak jsem se taky rozhodla k jednomu skandálnímu odhalení. Stejně by to jednou prasklo, takže co. Nemůžu přece věčně tvrdit, že je mi pětadvacet, zvlášť teď, kdy poněkud častější nával mých vztahovačných, vzteklých a pesimistických nálad podpořila první maličká (byť nepatrná)