....naštval, samozřejmě. Jsem napsala dlouhý pokračování o tom jak jsme jeli na fesťák a zpátky, fakt jsem si dala záležet a co se nestane, kliknu na zveřejnit pod tímto datem, tak je stránka najednou nedostupná. No jo, vypad kablík, nic naplat budu už holt opravdu muset koupit novej. A pro jistotu teď budu nějakou dobu trucovat a psát jenom krátký články. Tam mi tolik nevadí, když se smažou. No a to pokračování a zbytek pro jistotu až s novym kablíkem. Přece se nebude rozčilovat nad tim, že jsem něco psala jenom proto, aby se to smazalo.To teda ne. Takhle by to nešlo.

 Dneska ráno , bylo po dešti, jsme vyrazili na procházku. Venku bylo moc příjemně, a tak by byla škoda zůstávat doma. Ano, vzala jsem si sebou foťák. Nějak mě to s ním začalo bavit, tak jsem sama zvědavá jak dlouho mi to vydrží.Pokud si ale pamatuju, tak jsem ráno slíbila šneka a motýla (bude toho  víc)tak tady to je:

 Tak abych dodržela slovo, tak dneska žádný fotky. Jenom se pochlubim, že se mi včera ten skoroúplněk nebo úplněk(nejsem si jistá, že byl celej) zachytit poved. Jo jo, bude to tu vystavený, ale dneska ne. Možná si z toho časem udělám titulek na blogu, ještě si to rozmyslím.

Dnes tu máme poslední den na návštěvě ségry Anču(8). Na jednu stranu je mi to trochu líto, protože se s ní fakt

Nejdřív se ještě chci vrátit k tomu snu, o kterym jsem psala ráno. Dneska jsme se o něm bavili sterapeutem a podle něj je to taková smíšená rekapitulace mýho života a přemítání o tom, kam to směřuje. Ale co přesně znamenal mi neřek. Asi chce, abych si na to přišla sama. Tak já se ještě pokusím nad tím zamyslet a časem vám sem napíšu jakýho jsem se dobrala výsledku. Snad to nebude nějaký moc nepříjemný

Nedávno jsem tu slibovala, že napíšu, co se mi tuhle zdálo za blbinku. Tak tady to je.

Měla jsem v tom snu nějakej velikej nával paniky, tak jsem se nechala zhospitalizovat. Jenže to na tý psychárně bylo docela divný. Byli tam různý lidi rozdělený na party. Jedna se skládala povětšinou ze starších žen v dlouhých sukních a jedné ušlápnuté

Jsem poslední dobou nějak strašně líná psát. Takže ty slíbený články budou, ale asi to nebude tak rychle. Když už se totiž dostanu k počítači, tak většinou zkouknu komentáře, odpovim, pak kouknu na maily(někdy ani to ne) a končim. Asi mám letos místo jarní únavy nějakou letní či co.

No tak abych tedy napsala aspoň něco, tak tady máte fotečku východu Slunce. Jo jo, já mám sluníčko strašně

 Tak se stalo co jsem nechtěla, prcek nám onemocněl, rostou mu zuby(stoličky) a bolí ho to i po namazání gelem na bolest při růstu zoubků. K tomu má horečku a nějaký podezřelý flíčky na zádech, asi, že se dneska přejídal rybízu, melounu atd. No, ale i tak ho zejtra pro jistotu předvedu paní doktorce, doufám, že to nic nebude, ale jistota je jistota. No a dneska spíme radši doma, ve svym se

 Tak situace se malinko zklidnila. Prcek už si zvyknul, že nejsme doma a je klidnější. Pořád je trochu nastydlej, ale snad to zvládnem. Ještě nějkej den bych tu ráda zůastala, tak doufám, že se nerozmarodí, to bych s nim radši šla domů, aby byl ve svym.Zatim to ale vypadá, že se z toho vyspí. Dneska chrápinká už od sedmi hodin(jindy chodí mezi 9 a 10 večer).No a taky bych měla splnit co jsem

Jak jsem se těšila na týden samostatného bydlení, tak si teď tak trochu říkám, že to není až tak úplně ono. Malej je zvyklej na svý a vždycky mu trvá než tady usne, navíc se mi v nociobčas vzbudí, sice pak zas spí dál, ale už to člověka nutí bejt ve střehu. K tomu ještě dostal pořádnou rýmu a stejská se mu, takže je dost ukňouranej. Když při tom mam uklízet, vařit atd. tak je to docela zabíračka.

Ale

 Tak jsem si naivně myslela, že když už jsme překonali období vzdoru, tak máme to nejhorší za sebou. Vždycky, když už se přes něco dostanem, tak si to myslim. Když mrně začínalo lézt, ale ještě mu to nešlo, tak bylo vzteklé až běda dokud to nezvládalo perfektně. Pak mi začal Míša vzdorovat, no, spíš si začal vynucovat, když jsem mu něco nechtěla dát(třeba vidličku, klíče a další né zrovna