Tak jsem dnes zjistila, že nakupovat v obchoďních domech je pro mě fakt dost velký riziko. Nikdy si tam odsud totiž neodnáším jen to, pro co jsem původně šla.Pokud si to tedy mezi tím vším ostatním vůbec nesu. A to nejsem žádná velká oběť reklam, to by to pak asi bylo ještě mnohem horší(anebo už bych dávno byla taková socka, že by mě do žádnýho obchoďáku ani nepustili).

Zrovna dneska. Jela

 Poslední dobou čím dál tim častějš řeším, jak to udělám s bydlením do budoucna.Myslím tím, až se budu muset vrátit do práce a prcek půjde do školky. U našich s malym věčně bejt nemůžeme, nakonec to bych ani nechtěla. Mám je sice ráda, ale čím jsme tady dýl,tím víc se snaží vychovávat mě i malýho a do malýho výchovy až moc kecat. Já vim, myslej to dobře, ale asi by to bohatě stačilo, kdyby

Ano dnešní den byl opravdu den blbec. A přitom začal tak v pohodičce. Malej spal až do devíti, což bylo fajn, v klidu mě nechal vypít si kafíčko a pak jsme šli ven. A už to začlo.

To, že jsem se chtěla chvíli stavět u ségry, ale dělala nějakej kurz na PC, tak jsme jenom pozdravili a mazali, to by mi bylo celkem jedno, nakonec vídáme se docela často. Aspoň jsme byli o to dýl venku a prcek

Nevim co bych tak napsala. Vlastně jo, strašně moc bych chtěla psát článek o tom, jak se u mě konečně všechno obrátilo v dobrý a jak se mám skvěle, ale lhát se mi nechce. A i když to neni nejhorší, vlastně už to je docela pohodička(vyjma občasných depek apod.), pořád se mi nějak nevede tak, jak bych si představovala.Zkrátka je to fajn, ale ještě to neni úplně ono.Podrobnosti tu rozepisovat už nebudu,

A teď nemyslím nový život od narození.Myslím tím rozhodnutí začít nanovo(a samozdřejmě líp a dokonaleji).Zejména mezi asi tak 13ti a 17ti lety jsem často začínala zas a znova a znova,.....No začínala.Zkrátka jsem v deníčku(ano tehdy jsem si ho ještě svědomitě psala) udělala tlustou čáru(většinou silným černým fixem) a pod ní napsala Nový život, Nanovo, New life,......(a tak podobně).

Samozdřejmě

Tak jsem se nedávno byla po dlouhý době podívat na jednoho našeho bláznivýho strejdu(pro mojí sestru, aby se netrápila na koho-Villy).No a mimo jiné jsme se dostali k tomu, že to, čim starší tim moudřejší vůbec neni pravda. On to říkal, protože momentálně žije se slečnou, která je starší než on(moc bych mu přála a doufám, že tahle už mu vydrží). Nevím o kolik, ale říkal, že si ze začátku myslel,

Tak jsem si vzpoměla jak jsme kdysi s jedním tehdejším kolegou z práce vedli rozhovor na téma co bysme asi tak dělali, kdyby jsme se ráno vzbudili a zjistili, že máme opačné pohlaví. Ale jenom na 24hodin.

Kolega ani vteřinu nezaváhal a rovnou ze sebe vyrazil, že by byl teda pořádná lezba. Ani náhodou ho v tu chvíli nenapadlo, že by se třeba nějak pokusil objevit a pochopit ženskej svět

Tak se konečně zas cítim docela dobře. Lehčí depka, prckovo rýmička i moje pobláznění do "zajíčka", to vše už je na ústupu. Konečně!!!! Musela jsem si v sobě vyřešit pár věcí, uvědomit si, co vlastně chci a proč a taky to, že když už teda něco chci, tak bych to měla chtít především od sebe a né od ostatních. Ono totiž ty reakce okolí na mě s tim jak já působim na ostatní asi docela souvisí.

Nekonečných seriálů je dnes plný televizní program. Jenže jsou skoro všechny na jedno brdo. Všichni, až na jednoho nebo dvě vyjímky, jsou tam vzorem ctnosti a potýkají se s různými životními nesnázemi. Každej tam postupem času má něco snad s každym(tedy většinou chlapi s ženskýma a naopak, i když vyjímečně je myšleno i na 4%ní menšinu), no a když už to lidi nebaví, tak tihle skvělouši bojujou s

Jo bez peněz je to těžký. Od tý doby, co existujou se zkrátka sposta věcí točí kolem nich a nikdo s tim nic nenadělá.Kdysi jsem si myslela, že se dá docela v pohodě žít i bez nich. No jo, dá, ale možná tak někde s křovákama atak. Ve vyspělejch zemích už to tak snadný neni, protože i kdyby jste ve svém životě zavedli směnný obchod a rozhodli se, že nebudete chodit do práce, pořád ještě musíte