Dneska je ale blbý počasí. Po dvou pěknej dnech se sluníčkem zase šedo a vítr. Neni divu, že na mě zase lezla nějaká depka.Jo jo, už je s tim protivná, jak každou chvíli otravuje. Ale už je to lepší. Tohle jen jako varování, co můžete v článku čekat, abyste nečetli dál, pokud zrovna máte blbou náladu, tohle by vám asi nepřidalo

Asi na mě leze jarní únava nebo tak něco. Do ničeho se mi moc nechce, nálada taky nic moc a že by mě něco nějak extra bavilo(tedy kromě aktivit s prckem, ty mě těší vždycky), tak to se taky říct nedá, navíc si fakt připadám nějak mimo.

Nějaký čas jsem teď nic nepsala. No, ono taky nebylo moc co, protože se nic moc novýho kolem mě neděje a žádný téma, který by se mi chtělo rozebírat mě nějak

Strach je něco, co dokáže stejně tak dobře člověka povzbudit k tomu, aby se víc snažil jako ho přivést k úplnému zoufalství. Já myslím, že když se člověk něčeho bojí, ať už je to cokoliv, měl by ten strach zkusit ignorovat. On pak většinou zmizí sám. Já vim, někdy to nejde, a někdy je lepší neriskovat a tomu, čeho se bojíme se vyhnout, ale když není vyhnutí, tak je tohle asi to nejlepší, co se

Tak je to tady. Prckovi právě začalo období vzdoru. Vždycky, když mu něco nechci dovolit, tak si lehne na zem, zakloní hlavinku a začne ječet. Napoprvý mu to vyšlo, protože mi ještě nedošlo, o co jde. Přeci jenom je to moje první dítě, tak mě ještě lecos zaskočí a překvapí.

Tak jsem si ještě včera večer myslela, že už začne jaro. Dokonce i v nějakejch zprávách, už ale nevím, který to byly, říkaly, že zima končí, protože někde už vylezli medvědi, a ti jak vylezou je po zimě. Prdlajs, spletli jsme se, já i méďové.

Je

   Tak a teď už toho mám vážně dost! Snažila jsem se, fakt jsem se hodně moc snažila bejt trpělivá a klidná, ale tohle už je moc. Ten blog si dělá co chce. Konečně se naučim vkládat obrázky a ačkoliv zadám, že obrázek chci pod textem, objeví se jinde. To by ještě tak nevadilo,

Tak jsem se dneska už asi po milióntý pokoušela o pokoření nejvyšší úrovně ve hře spider solitaire na PC. Opět marně. A tak jsem díky tomu zas seděla u počítače dýl než jsem chtěla. Proč to prtostě nevzdám, když vidim, že to nejde? Že bych si nechtěla přiznat, že na to nemam? Asi už to tak bude, ale zas na druhej straně se říká, že neštěstí ve hře,... Znáte to.Tim se utěšuju.

Už to fakt

Trpělivost růže přináší. No jestli je to pravda, tak bych si, přesto že nejsem trpělivá dobrovolně, ale vlivem okolností, mohla otevřít takový maličký zahradnictví nebo spíš prodejnu s růžema. Aspoň by to k něčemu bylo. Jenže ono je to myšlený obrazně, takže prd, neotevřu si nic.

Nejsem tvor zrovna trpělivý, ačkoliv jsem se v něj několikrát(bez úspěchu)snažila změnit.Když na něco čekám,

Tak jsme včera měli Valentýna. Já tenhle svátek nemám ráda, ať už jsem sama nebo ne. Když mam někoho ráda, mam ho ráda pořád, a nepotřebuju k tomu den v roce, kterej by mi to připomínal. Ale jasně, je v tom trochu lítost, protože letos jsem ho poprvý po dlouhý strávila sama.Ještě, že je zima, a že jsem nebyla ve městě, dívat se na tu romantiku kolem by se mi asi moc nelíbilo. Já to těm lidem přeju,